Nová generace: 05

7. července 2018 v 20:27 | Pariah |  Nová Generace
Tak vzhledem k tomu, že chci jisté osobě popřát krásnou cestu a dovolenou, je tu tahle povídka dřív Úžasný
Všichni, kdo ji máte rádi... užijte si ji!



Díl 5.: Končíš! (Kise Shiro)

I přesto, že jsem se včera poměrně zřídil, jsem se dostrkal ke stadionu, kde měl náš tým hrát druhý zápas. Ne, že by se mi nějak chtělo, ale na občasný basket jsem si tak nějak zvyknul a měnit se mi to nechtělo. Navíc se bratr zmínil, že jsme včera vyhráli, což ve mně vzbudilo chuť hrát. Seijimu, tomu naivkovi, bych to sice nepřiznal, ale po nějaké době, co jsem vynechával tréninky, mi pořádný zápas docela chyběl.
"Hoj." odvětil jsem po příchodu do šatny a rozhlédnul se kolem. Jako obvykle jsem přišel poslední, ale co už. Někdo musel být poslední a mě nebavilo nějak čekat. Však pět minut nikoho nemohl zabít. Nejlepší bylo přijít a prostě hrát.
"Je velmi dobře, že jsi dneska přišel. Potřeboval jsem s tebou mluvit." zkonstatoval kapitán a postavil se přede mě, což bylo divné. To chtěl ještě něco, nebo se chtěl jen dívat, jak se převlékám?
"Hm? Hele musím se převléct, takže…" nestihnul jsem dopovědět.
"Není potřeba se převlékat." ozvalo se z úst mladíka s číslem čtyři a já na něj překvapeně zamrkal. Jak nepřevlékat? Chtěl, abych hrál až druhou půlku nebo co to sak*a bylo?
"Co? Mám jako hrát v riflích?" obořil jsem se na něj. Jo, možná to byl senpai, ale já na tohle nikdy nehrál. Všichni věděli, že jsem daleko lepší než on a vždycky jsem byl. Neměl žádné právo mě poučovat jako nějakého prváka.
"Já i trenér jsme dospěli k názoru, že tě tým už potřebovat nebude." pronesl a já na něj zůstal na chvíli zírat. Jak jako nebude potřeba? Vážně mě ten zm*d vyhazoval?
"To jako kvůli jednomu pozdnímu příchodu? Co je to za kravinu?" zakřičel jsem v návalu vzteku. Skutečnost, že zrovna dneska jsem chtěl hrát, mě kvůli tomu pořádně s*ala. Copak tak moc vadilo, že jsem to včera zabalil? Vždyť stejně vyhráli.
"Ne, to je kvůli tvému chování. Chodíš pozdě na tréninky i zápasy nebo v horším případě nepřijdeš vůbec. Rozvracíš morálku týmu a taky kazíš předem danou strategii. Počínaje dneškem jsi vyloučen z týmu." oznámil mi stroze.
"Senpai, ale to přece… Rozmysli si to, prosím. Třeba po zápase změníš názor." ozval se okamžitě můj bratr, jako by se jednalo o něj. Tohle divadlo si mohl vážně ušetřit. Momentálně jsem si vůbec nebyl jistý, jestli mě víc se*e ufňukaný bratr nebo ten de*bil Itsuki. Už tak jsem měl zaťaté pěsti ve snaze se ovládat. Bylo ale hloupé bouchnout Itsukiho stojícího přede mnou. S nohou v dlaze byl napůl mrzák a já nebyl srab, abych mlátil ty, co se nemůžou bránit. Druhá varianta byl bratr. Ten stál ovšem na druhé straně šatny.
"Dokud budu kapitánem, Seiji-kun, tak tvého bratra do týmu nevezmu, ani kdyby byl lepší než všichni dohromady." oznámil kapitán a já měl co dělat, abych se ovládnul.
"Ale…" zkoušel to ještě Seiji, jako by to bylo něco platné. Copak neměl žádnou hrdost? Bylo ubohé takhle škemrat. Jediné, co jsme my dva měli společné, byl basket a rodiče.
"Tak fajn. Stejně mě to už nebavilo. Aspoň mám víc volného času." prohodil jsem s ledovým klidem a šel se uklidnit ven. Víc jsem vidět nepotřeboval.

"Pod*laný basketbal." zaklel jsem nahlas a kopnul do koše, který byl přede mnou. Ten se s rachotem převrátil, ale já tohle ignoroval. Teď když jsem nějak vstřebal, co se stalo, mě neskutečně sr*la skutečnost, že mě vyhodili z týmu. Ne že by mi na basketu nějak záleželo, ale raději bych sám odešel než být vyhozený před všemi spoluhráči. Měl jsem chuť do něčeho vrazit a to pořádně. Vlastně stále spíš do někoho. Tím někým jsem přirozeně myslel svého poš*haného bratra. Tak neskutečně mě vytáčel. Copak jsem potřeboval, aby se za mě někdo přimlouval? Vážně byl tak naivní a myslel si, že o to stojím nebo zkrátka jen potřeboval být před ostatníma dokonalý sourozenec? Z toho jeho věčného úsměvu mi bylo zle. Občas jsem měl pocit, že si myslí, že žije v nějaké dětské pohádce, nebo co to bylo. Byl s tím fakt otravný. Pořád se na všechny uculoval jako nějaká zamilovaná puberťačka nemluvě o jeho hrdosti. Raději jsem se na to ale vykašlal a z tašky vyndal balíček cigaret, ze kterého jsem jednu vytáhnul.
"Do háje s idi*tem." blesklo mi hlavou, zatímco jsem z kapsy vylovil zapalovač a po té lačně potáhnul. Ani nevím, kdy jsem s kouřením začal, ale bylo to asi před třemi lety. V mé partě kouřil každý a já nechtěl zaostávat. Pak mi to nejspíš zachutnalo a stejně tak i alkohol. Dřív jsem sice musel spoléhat na kamarády, ale při své výšce jsem působil tak nějak starší, takže to momentálně nebyl žádný problém. Po nějaké době jsem vylovil z kapsy u kalhot mobil a počkal, než kamarád hovor přijme.
"Kise?! Co chceš?" zeptal se mě lehce rozespalý hlas. No jo včera jsme pořádně pařili a já u něj tak trochu vytuhnul. Tolik jsem mu záviděl, že bydlí sám a hlavně bez otravného bratra.
"Shiki, nezajdeš do baru?" vypadlo ze mě místo pozdravu. Můj odchod z týmu jsem momentálně chtěl co nejvíc zapít.
"Nejdu. Včera jsem tam zkysnul do rána." oznámil mi kamarád. Jeho hlas byl docela unavený a já měl pocit, že nejspíš spí.
"To se ti stává vždycky, ne? Změní to jeden den navíc?" zkoušel jsem to znovu. Shiki se dal čas od času vcelku dobře přemluvit a já dnes společnost uvítal.
"Ty v*le, chci spát. Mám večer domluvenou jednu kočku, tak mě nech." odpověděl mi kámoš a já si tak musel vystačit se sebou. Pomalu jsem se proto šoural ke svému oblíbenému podniku. Tam si všichni mysleli, že mám jednadvacet a jsem na univerzitě. Jen pár lidí vědělo jak to je, ale nač to řešit? Dokud jsem na sobě neměl školní uniformu, nikdo nic nepoznal a jelikož jsem se dneska na školu vykašlal, nic takového jsem s sebou neměl.


Tak jo… Když jsem se nad tím po dopsání zamyslela, napadlo mě, že Shiro je fakt malý hajzlík. Byl ale takový vždycky? Proč myslíte, že se takhle chová? Udělal snad Ryota ve výchově chybu nebo je chlapec jen rebel po matce nebo nějakém příbuzném? Není toho rebelství už příliš? Co myslíte?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 RenataKuchiki RenataKuchiki | 7. července 2018 v 20:34 | Reagovat

Ooooo parádní dílek <3 Ostatně jako vždy  <3 Arigatoo <3 a já hajzlíky můžu :-D myslím, že takový nebyl vždycky, ale asi se stalo něco co tohle způsobilo, nic není bez příčiny... i když ta mamka...ale zase Kise není typ, co by byl s rebelkou...no uvidíme :-D Snad ho to brzo přejde a on se vzpamatuje...a

2 Pariah Pariah | Web | 7. července 2018 v 21:01 | Reagovat

[1]: :-) jsem ráda že jsem ti udelala radost :-)

3 RenataKuchiki RenataKuchiki | 7. července 2018 v 21:36 | Reagovat

No jéje a jakou <3

4 Elly - chan Elly - chan | 8. července 2018 v 14:07 | Reagovat

Super dílek! To je ale malý hajzlík! :D Nebyl takový.. věřím tomu.. Něco se muselo stát mezi ním a jeho bratrem.. U dvojčat bych si tipla, že to je rivalita. Seiji byl asi lepší v určitých věcech a tak chtěl Shiro nějak vybočit :D

5 Pariah Pariah | Web | 8. července 2018 v 20:52 | Reagovat

[4]: Každý umí něco jiného :-) tedy chci říct oba jsou dobří v něčem jiném :)

6 Evickar Evickar | Středa v 22:44 | Reagovat

Super kapitolka. Moc se mi líbí tvůj styl psaní, i ty rozhovory jsou prostě úplně přirozený, ať píšeš mladého Aomineho nebo mladého Kiseho :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama