Nová generace: 03

2. července 2018 v 5:56 | Pariah |  Nová Generace
No... nevím, co napsat :D
Snad se to bude líbit a nebude to moc zmatené...




Díl 3.: Seiji a Shiro (Aomine Daisuke)


"Tak jste konečně přišli?" zeptal se nás v šatně kapitán Itsuki a na oba se usmál. Byla škoda, že nemohl hrát, ale se sádrou na pravé ruce to opravdu nešlo. I když na sobě nedal nic znát, byl jsem si jistý, že ho to dost trápí. Vždyť tohle byl jeho poslední rok na škole. Určitě si to hodlal užít a ne se jen dívat.
"No jasně." ujistil ho za oba blonďatý senpai s úsměvem a já se tedy dal do převlékání. Bylo dobře, že mnou se nikdo dál nezabýval.
"A kde máš bratra? Doufám, že o zápase ví, když už nepřišel na trénink." ozval se opět náš kapitán, kterému jsem musel dát za pravdu. Kise Seiji byl zodpovědný a starostlivý, ale o jeho bratrovi se to rozhodně říct nedalo. Byl jeden z těch kluků, kterým jsem se raději vyhýbal.
"No… vlastně nevím. Včera večer někam zmizel a pak napsal jen zprávu, že přespí u kamaráda." prohlásil senpai trochu sklíčeně. V tu chvíli jsem měl pocit, že má i přes svůj optimismus tušení, které nebylo nijak dobré. Shiro-senpai pravděpodobně nehodlal přijít.
"Chjo… Tak mu ještě zavolej." povzdechl si kapitán a podíval se na hodinky. Ještě stále nám chyběli dva důležití hráči a zápas za chvilku začínal.

"Ahoj všichni. Omlouvám se, ale… zaspal jsem." vtrhnul do šatny můj spolužák Murasakibara a okamžitě se začal svlékat.
"Zaspal? Je patnáct čtyřicet pět." odpověděl mu kapitán lehce naštvaně, ale i já si v jeho hlase všimnul jisté úlevy. Vlastně i mně se docela ulevilo. Fialovovlasý mladík měl hrát ve druhé polovině, takže by byl problém, kdyby nepřišel. Už tak nám chyběl Shiro-senpai.
"No ehm… měl jsem v noci nějakou práci." zamumlal mladík a já se musel pousmát. Nejspíš byl s nějakou dívkou. Bylo o něm známé, že je pěkně střídá a k mému překvapení to většině spolužaček ve výsledku ani trochu nevadilo, i když tvrdily, že je to příšerné. Nechápal jsem to.
"Podle té značky na krku, je mi to naprosto jasné. Příště řekni svojí holce, ať tě před zápasem nerozptyluje. Užívat si můžete i po něm." zakřičel na něj Itsuki trochu naštvaně. Dle mého názoru mu to však většina přítomných spíš záviděla. To já bych nebyl schopný ani holku pozvat ven, natož s ní něco mít a pak odejít za druhou a udělat totéž. Za prvé bych na to neměl morálku a za druhé jsem se zatím před každou dost styděl.
"Nemám přítelkyni." vypadlo po chvíli z fialovovlasého a já se musel pousmát. To byla pravda. Jeho chování jsem trošku odsuzoval, ale pokud to těm holkám nevadilo…
"Haha Bara- san zase klátil nějakou sexy spolužačku." ozvalo se nejednou za mými zády, až jsem se lekl. Tak hrubě bych to sice neřekl, ale byla to nejspíš pravda. Tohle dělal často.
"Sklapni." okřiknul ho mladík a dál se věnoval oblékání. Nejspíš mu bylo jedno, co si o něm všichni myslí. Stačilo mu být populární mezi dívkami. Já jen doufal, že bude mít ještě dost energie na hru, což podle toho jak se tvářil, naprosto dokonale splňoval. Zkrátka byl asi zvyklý. Bohužel mě stále znepokojovalo, že tu Shiro- senpai ještě není. Přece by na tak důležitý zápas nezapomněl. Opak byl ovšem pravdou. Ve chvíli, kdy jsme se měli jít připravit na zápas, mladík stále nebyl k zastižení, což znamenalo jediné. Místo něj bude muset hrát v základu někdo jiný, kdo s tím vůbec nepočítal. Ještě že já měl své místo jisté. Na druhou stranu jsem dotyčného litoval. Moje maličkost se na to mohla psychicky připravovat už několik dní.

"Trenére? Mám jim to říct já?" uslyšel jsem kapitána, který se nějakou chvíli bavil s trenérem a tvářil se u toho poměrně vážně. Nejspíš šlo o záskok za Shira-senpaie.
"Prosím." svolil šedovlasý mladý muž, který vypadal mnohem mlaději a lépe než jsme si mysleli.
"Dohodli jsme se, že budeme hrát takto: centr zůstane stejný na začátku a ve druhé polovině ho vystřídá Murasakibara. Aomine je náš trojkař a Midorima rozehrávač a tak to bude po celou hru. A tím končí to, co bylo domluveno." prohlásil kapitán a já byl rád, že mě se změny nijak zvlášť netýkají. Pak po krátké odmlce však dodal: "Kise, ty půjdeš na bratrovu pozici a na tvou zase Kuroko."
"Hai." prohlásil blonďatý mladík, který se trochu nepříjemně ošil. Vlastně ani můj spoluhráč Kuroko se netvářil nijak uchváceně. Ale ten se tvářil vždycky tak nějak neutrálně nebo se mračil. Nikdy jsem si nebyl jistý, proč to tak je, ale nevadilo mi to. Tak či tak to pro ně muselo být nepříjemné. Kuroko neměl dnes hrát vůbec a Seiji-senpai dostal bratrovu pozici. Bylo na něm vidět, že ani on s bratrovým kouskem moc nepočítal. I tak mi ale přišlo, že se snaží brát to s nadhledem, protože se celou dobu usmíval.

"Půjdeme." zavelel po chvíli kapitán a všichni jsme zamířili do obrovské haly, kde nás fanoušci začali vítat obrovským potleskem. Na to, že se nejednalo o finále, přišlo dost lidí. Nejspíš čekali dobrý zápas a já se tomu nedivil. Bylo velmi nepravděpodobné, aby se dvě nejlepší školy v prefektuře potkaly už v prvním kole. Byl to tedy nejspíš nejočekávanější zápas ze všech, takže bylo třeba, abychom se snažili. Pro obě školy prohra znamenala fatální neúspěch na několik budoucích let. Ostatně Rakuzan vítězil pravidelně už několik let po sobě. Vypadnout v prvním kole a ještě se připravit o možnost hrát na WinterCupu by bylo vážně ostudné. O to víc jsem se ale bál. Kluci by mě nejspíš nesnášeli a možná i Seiji-senpai. V tu chvíli mě proto opět polil nepříjemný studený pot a znovu se dostavila příšerná nevolnost. Jen jsem se modlil, abych se někde znovu nepozvracel. Takovou ostudu bych už vážně nerozdýchal.
Zápas naštěstí dopadl velmi dobře, a i když mi to ze začátku nešlo, výsledek jsem jinak neovlivnil. Na druhou stranu mě ten stres neskutečně vyčerpal. A to jsem si myslel, že mám výdrž docela dobrou. Byl jsem holt trochu nervák a tyhle věci jsem těžko zvládal. Když se však senpaiův bratr neobjevil, nebylo zbytí.

"Co se ti stalo Aomine?" uslyšel jsem v šatně kapitánovu otázku. No jo. Modřiny, které jsem měl všude po těle, byly poměrně viditelné, i přesto že jsem byl snědý po otci. Vlastně jsem za to mohl být rád. Myslím, že jsem jich na těle měl docela dost a takhle byly vidět daleko míň.
"No… jsem nešika. Upadl jsem." vysoukal jsem ze sebe první výmluvu, která mě napadla. Copak jsem mohl před všemi říct, že mě zmlátili? Už tak jsem se za to dost styděl. Byl jsem vysoký a myslím, že i svaly jsem měl, ale i tak jsem se třem starším klukům z internátu ubránit nedokázal. Nikdy jsem to sice nezkoušel, ale byl jsem si jistý, že by mě pak zbili ještě víc. V tomhle a nejspíš ve spoustě dalších věcech jsem byl fakt srab.
"No tak se hlavně dej do kupy. Tým hráče jako ty potřebuje. Dobrých trojkařů je málo." zkonstatoval Itsuki- senpai a já nemohl být šťastnější. Měl jsem trochu obavy, že mi nadá za všechna ta zaváhání, při kterých jsem sice koš proměnil, ale dost riskantním způsobem.
"Arigato, Itsuki-senpai." odpověděl jsem a zamířil do sprchy, po které jsem spokojeně odešel.

Tak je tu kromě prasáka Yamata a tichého Daisukeho další nová postava. Kise Shiro. Jak na vás Kiseho synové zapůsobili? Proč myslíte, že jsou tak rozdílní? Momentálně pevně doufám, že jste oba bratry rozeznali. Pro shrnutí ten co na zápas přišel, byl Kise Seiji, "mladší" z dvojčat. Co si zatím myslíte o jeho bratrovi? Že by byl po mámě? No jo, jsou to holt dvojvaječná dvojčata, takže nemůžou být úplně stejní… I když… ;)

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 RenataKuchiki RenataKuchiki | 2. července 2018 v 13:17 | Reagovat

Ty joooo :-) Tohle se mě líbilo :-) Seiji je milej a Shiro bude rebel co :-D a ta rozdílnost....no těžko říct, třeba nechce bejt zaškatulkovanej jako jeho syn?? nevím  :-D  a chudák Daisuke, to je úplnej opak Daikiho a Yamato...no comment :-D :-D Aspoň, že to stihl :-D

2 Elly - chan Elly - chan | 2. července 2018 v 13:37 | Reagovat

Super dílek! Myslím, že Seiji i Shiro mají každý kousek od svého otce.. Ačkoliv Kise na zápasy i tréninky chodil, tak stejně flákal školu :D Takže je Shiro flákač po něm ~

3 Pariah Pariah | Web | 2. července 2018 v 22:16 | Reagovat

[1]: Yamato je snad první postava co me napadla :D a kdybych řekla co s ní plánuju... ehm.... Shiro hlavne není typ, co by se chtěl otci nebo bratrovi podobat... Seiji = tatík za mlada

[2]:neboj jsou postavy co se otcum docela podobají viz: Akashi mladší a Midorimuv syn :-)
Jj Shiro je flkač, ale i on se muze zmenit.

4 Evickar Evickar | 4. července 2018 v 22:33 | Reagovat

Tak na mladého Midorimu se fakt moc těším :-D Shintara zbožňuju. A můj favorit zatím stále zůstává Yamato...prej nemám přítelkyni :-D Kdyby to holky slyšely, všechny by zemřely smutkem!

5 Pariah Pariah | Web | 4. července 2018 v 22:55 | Reagovat

[4]: Midorima bude... trochu "normálnější" :D ale myslím že je jeden z těch, co se otci spíš podobají než ne :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama