Trénink dělá mistry 08

8. ledna 2018 v 21:35 | Pariah |  Trénink dělá mistry
Moc se omlouvám za prodlevu, i za to že díl není úplně pozitivní... no snad i tak někoho potěší Mrkající



"Mě už to nebaví… Končím…" ozvalo se však po pěti minutách místností. I když princip hry Murasakibara pochopil, jeho ruce to jako by ignorovaly. Dívka měla vlastně pocit, že jsou obě levé. Jak s tímhle mohl vůbec driblovat nebo se strefovat do koše? Fialovovlasý mladík byl holt extrém v mnoha směrech.

"Dobrá. Tak pro dnešek toho necháme. Ale zítra budeme pokračovat." oznámila basketbalistovi nekompromisně. Sice si nebyla jistá, zda ho do pokoje tak snadno dostane, ale to momentálně nehodlala řešit. Zítra byl ostatně taky den a ona doufala, že za malý úplatek v podobě čokoládové tyčinky, by se jí to mohlo povést. Zásob měla stále ještě hodně.

--- ---- ---

Mayumi den utekl nakonec docela dobře. Sice to nebylo volno, které si představovala, ale vlastně mohla dopadnout daleko hůř. Od chvíle, kdy vyzvala vysokého centra, měla pocit, že ji mladíci docela berou.

Ani myšlenka na své úspěchy, však dívce dalšího dne nepomohla. Ráno se totiž vzbudila o hodinu dřív, než obvykle vstávala a ještě s pořádnou bolestí v paži nemluvě o zadku, na který včera spadla. Ten na tom byl ale daleko líp než paže. Na té byla obrovská nafialovělá modřina, která byla daleko tmavší než mladíkovy vlasy a taky nepříjemně bolela. Mayumi tedy neochotně vstala a protáhla se. Bylo třeba vymyslet, jak ji zamaskovat. Nechtěla, aby ji viděla i ostatní. Ještě včera ji měli kvůli fialovovlasému dlouhánovi za hrdinku, a kdo ví, jak by to bylo dneska. Zcela jistě by jí spíš litovali nebo něco podobného. Právě proto vytáhla z batohu to nejtrapnější triko, které si přivezla. Původně mělo být maximálně na spaní, ale to teď bylo vedlejší. Důležitá byla skutečnost, že krátký rukáv, který mělo, byl dostatečně dlouhý, aby zakryl poranění. Sice teď vypadala děsně, ale co na tom. Byla holka a ty občas mohly chodit ve velkém růžovém triku s fialovou ovečkou.

Naštěstí nikdo u snídaně neměl žádné poznámky a zdálo se, že to vydrží. Bohužel nevydrželo. Kluci sice dělali, co mají ale fialovovlasý mladík se tvářil jako by snědl minimálně něco zkaženého. Jenom se mračil a při hře jeden na jednoho proti kapitánovi neustále fauloval. Navíc se při tom tvářil tak, že ho hra absolutně nebaví, což štvalo hlavně dívku. Copak musel kazit hru i ostatním?

"Ty máš nějaký problém, Murasakibaro?" zeptala se tedy na rovinu po tréninku. Právě byl čas na další hru mikáda, které mu vůbec nešlo. Dívka si byla téměř jistá skutečností, že se z toho pokusí vykroutit nebo jednoduše odejde.

"Nemám." zamumlal s podivným výrazem, který mu vůbec nebyl podobný. Byl skleslý a naštvaný zároveň. Co to asi znamenalo?

"Tak půjdeme do pokoje hrát mikádo, co ty na to?" navrhla takticky dívka, kterou napadlo přísloví o tom, že železo se musí kout, dokud je žhavé. To také zřejmě zabralo, protože basketbalista na to nic neřekl, jen dívku mlčky následoval. Vlastně celou dobu byl úplně zticha. Bohužel se také tvářil stále naštvaně a zklamaně zároveň, což se dívce líbilo stále míň.

"Dáš si něco sladkého nebo slaného?" zeptala se a po chvíli a otevřela chipsy. Sladké bylo včera, tak se dneska rozhodla pro změnu.

"Nechci." zabručel fialovovlasý, což ji poměrně překvapilo a sedl si na židli, na které seděl i minule. Muselo to být vážné, když si ani nechtěl vzít.

"Nemáš rád tuhle příchuť?" zeptala se pro ujištění. Doteď si myslela, že sní cokoliv a kdykoliv. Nejspíš se tedy spletla.

"Říkal jsem, že nechci." zopakoval však mladík vcelku naštvaně. Pravděpodobně vůbec nechtěl mluvit, nebo mluvit chtěl ale ne s ní. Copak byl uražený, že ho včera teoreticky porazila? Bohužel i dívka věděla, že včerejšek není úplně nejlepší možnost k diskuzi, takže se posadila na židli vedle mladíka a rozhodila mikádo. Stejně nemělo cenu to protahovat.

"Klidně začni." řekla, aby prolomila divné ticho a docela napjatou atmosféru, která nastala. Tahle situace se vůbec včerejšku nepodobala, vlastně byla o dost horší. Mladík totiž ani na její pobídnutí nic neřekl. Ozvalo se z něj jen lehce naštvané: "Hm…," které se jí ani trošku nelíbilo. Po té navíc dlouhou špejlí pohnul, takže okamžitě vstal a poměrně otráveně zhodnotil: "Odcházím."

"Počkej!" chytila ho za ruku, aniž by si to nějak uvědomovala. Nechtěla, aby takhle odešel a už vůbec se jí nelíbilo, že to vzdává tak rychle. Možná právě proto zněl její hlas daleko naléhavěji, než původně plánovala. Mladík každopádně zastavil a překvapeně na ni koukal. Zřejmě netušil, jak by měl zareagovat. "Nechci, abys to jen tak vzdal. Pojďme to zkusit znova." vyzvala ho a pokusila se o přívětivý úsměv. K jejímu překvapení to opravdu zabralo a basketbalista se posadil na místo, kde původně seděl. Dokonce se opět pokusil vzít dřevěnou špejli. Bohužel se mu opět příliš nedařilo, protože hned první dřívko se pohnulo.

"Jen klid, to nevadí." vypadlo ze sedící dívky spíš automaticky. Nechtěla, aby se zase naštval nebo urazil. Proto vstala a se slovy: "Už to bude jen lepší," jej pohladila po rameni. Mladík se sice trochu ošil, ale zdálo se, že už není tak naštvaný jak před tím. Mayumi však napadlo něco jiného. Sice to asi bylo trochu divné, ale když ona byla malá a učila se psát, pomáhalo jí to. Tehdy máma dívky položila svou ruku na tu její a společně dělali tahy tužkou, které hnědovlásce nešly. Možná to nebylo úplně nejlepší řešení, ale Murasakibara nevypadal jako typ, který stojí o teorii správné techniky. Ostatně ani při basketbalu se tím nijak nezaobíral.

"Dovolíš?" otázala se trochu napjatě a jednoduše si mladíkovi sedla na klín. Vzhledem k tomu, že byla o dost menší než on, se ani tak nemusel bát, že by přes ni nic neviděl. Pak ho vzala ruku a spolu s ním pomalu vyndala dřívko z ještě velké kupy jiných.

"No vidíš. Ani to nebolelo." podotkla a pro sebe se usmála. Tohle považovala za úspěch. Sice s tím musela basketbalistovi trochu pomoct, ale přece jen se to povedlo. Fialovovlasému dlouhánovi to ale bylo fuk.

"Vstaň!" řekl dost podivným hlasem. Sice to řekl poměrně ostře, ale znělo to spíš jako nějaké přání. Mayumi jej tedy raději poslechla a zase si stoupla. I tak jí ale v hlavě vrtalo, co se mladíkovi stalo. Nic ale vyřešit nestihla, protože mladík jen zamumlal své oblíbené: "Odcházím," a odešel z pokoje.


Proč myslíte že se Murasakibala tak divně chová? Máte rádi, když vám někdo pomáhá nebo na techniku a vlastně dokoliv raději přijdete sami? Já osobně raději sama.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Elly - chan Elly - chan | 9. ledna 2018 v 16:52 | Reagovat

Ty jo... Atsushi, co nechce sladké ani slané? Co to s tím mým miláčkem je ? :(( Jsem strašně zvědavá na další dílek! Jsem napjatá, co se děje Murasakibarovi! A tipnu si, že se mu víc než dost líbilo, jak mu seděla na klíně ~

2 Pariah Pariah | Web | 9. ledna 2018 v 21:27 | Reagovat

[1]: já to vím ale nebudu prozrazovat (*dábelský výraz) jsem ráda, že se ti to líbilo

sezení určo nebylo špatné, ale trošku ho chudáčka lituju...

3 Elly - chan Elly - chan | 10. ledna 2018 v 14:00 | Reagovat

[2]: I já :( Chudáček Atsushi TT~TT

4 Vevka876 Vevka876 | 10. ledna 2018 v 19:48 | Reagovat

Jsem si jista, ze zacal dospivat a vsimat si i jinych veci nez je jidlo a basket. I ja se tesim na dalsi dil a dekuji za tenhle dil. :-D

5 RenataKuchiki RenataKuchiki | 10. ledna 2018 v 19:56 | Reagovat

Přečetla jsem všechny kapitoly a mooooc se mě to líbí :-) Murasakibaracchi je prostě boží :-D :-D Taková zvláštní povaha...Hmm dovedu si představit co v něm dívčino sezení na jeho klíně vyvolalo :-P Těším se na další díl :-) A jsem zvědavá co a jak bude dál s Kisem :-)

6 Pariah Pariah | Web | 11. ledna 2018 v 0:54 | Reagovat

[4]:jsem ráda že se díl líbil udělla jsi mi radost :)

[4]:+[5]: no Kise to taky nebude mít snadné :) ale na rozdíl od svého kamaráda ví mnohem déle, že existují i jiné požitky než výhra a jídlo :D

7 RenataKuchiki RenataKuchiki | 11. ledna 2018 v 13:10 | Reagovat

myslim, že to krom Atsushiho vi vseci,,,noooo mozna Sei-chan je taky takovy orisek,,,ale nebude tak natvrdly jak Murasakibara :-D

8 Pariah Pariah | Web | 11. ledna 2018 v 13:16 | Reagovat

[7]: No na takového Kagamiho bych si teda nevsázela :D Sei-chan to snad ví... on ví všechno :D:D:D (což neznamená že to zkusil :D)

9 RenataKuchiki RenataKuchiki | 11. ledna 2018 v 13:45 | Reagovat

No ale zase u něj byla Gabriela?se jmenovala,,ta trenérka z Ameriky..měli dost zvláštní vztah. No taky pravda, on ví vše..:-D ale je rozdíl teorie a praxe že :-D

10 RenataKuchiki RenataKuchiki | 11. ledna 2018 v 13:46 | Reagovat

Alexandra!!!!!ja sem blba :-D :-D proc me napadla gabriela?? :-D

11 Pariah Pariah | Web | 11. ledna 2018 v 22:44 | Reagovat

[10]: myslím že Kagami je ve fázi: "ženská? dej pokoj, akorát by me otravovala..." viz Alex

12 RenataKuchiki RenataKuchiki | 11. ledna 2018 v 23:00 | Reagovat

Tak dokud to neni "jezisi fuj zenska.sundejte to ze meee" tak je to dobry😂😃

13 Pariah Pariah | 12. ledna 2018 v 20:42 | Reagovat

[12]: :-D :-D :-D :-D :-D to snad ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama