Jednoduchá biologie - 69

23. prosince 2017 v 10:00 | Pariah |  Jednoduchá biologie
Ahoj všichni,
přeju vám krásný den a příjemné čtení, snad se to alespoň někomu bude líbit.




Včerejšek byl vcelku zajímavý, takže jsem se o to víc těšil na dnešek a všechny naše další společné chvíle. Ne, že bych si ve škole plánoval dovolit to, co v kině, ale i tak jsme alespoň byli spolu. Nemuseli jsme spolu ani nějak zvlášť mluvit, ostatně mi stačila dívčina přítomnost, které jsem si užíval hlavně u oběda, kdy jsme měli nejdelší přestávku.
"Už jsem o nás mluvila s mámou a myslím, že to proběhlo dobře." oznámila mi u stolu. To bylo sice fajn, ale já se bál hlavně jejího táty. Dívčina máma na mě působila docela v pohodě, vlastně o hodně víc než ta moje, která zatím nic netušila.
"A co tvůj táta?" vyletělo ze mě nejspíš až příliš rychle. Ostatně on mě neměl moc v lásce a já se trochu bál, že jí vztah se mnou okamžitě zakáže.
"Zatím se mnou o tom nemluvil, ale máma mu to už řekla." oznámila mi a pak ještě dodala: "Asi se ještě nerozhodl, co mi na to řekne." To bylo vlastně docela pozitivní. Alespoň mě hned neodepsal. Nemyslím si sice, že skákal radostí, ale na druhou stranu to vzal líp, než jsem čekal.
"No… vím, že mě moc nemusí." odpověděl jsem váhavě, než ze mě hloupě vypadlo: "Midorimu by ti asi schválil rychleji." Dívka na to jen přikývla a já trochu zalitoval, že nevypadám, jako šprt. Na druhou stránku… Líbil bych se jí pak? Vypadat jako suchar bych stejně nechtěl.
"Zaslechla jsem kousek rozhovoru rodičů." řekla dívka a já se tak trochu lekl, že slyšela o mém koukání na prsa. To by asi nebylo úplně ideální. Naštěstí pak dodala: "Myslím, že mu připomínáš někoho ze střední, s kým neměl moc dobré vztahy." To nebylo sice o moc lepší, ale byl jsem si jistý, že její táta byl šprt nebo ne moc oblíbený a tak ho nejspíš šikanovali nebo nějak využívali. No rozhodně jako třídní vtipálek nepůsobil.
"Já… no doufám, že víš, že bych se žádnému spolužákovi nesmál nebo tak něco." zamumlal jsem. Když jsem si ale vzpomněl na pondělí a mé setkání s bratrem Wakamatsa, musel jsem uznat, že mi nedělalo problém někomu ublížit. Vždyť to byl ještě větší id*ot než kapitán. "Tedy, kdyby měl nějaké hloupé řeči tak asi jo, ale jinak určitě ne." ošil jsem se a raději sklopil hlavu.
"Nepohodl ses s někým?" otázala se dívka. Že já jsem to vůbec vytahoval. Navíc když jsem věděl, jak moc jsem průhledný. Otázkou bylo, zda o tom chci s Ryoko mluvit. Teď když jsem to však začal, tak jsem něco říct musel a nejlépe pravdu. Bohužel jsem se trochu bál, že tím v jejích očích dost klesnu.
"S novým spoluhráčem." přiznal jsem, i když jsem ho jako spoluhráče zatím moc neviděl. Byl to pořád hňup. Teď se mi ale naštěstí vyhýbal.
"To mě mrzí. Snad se z vás i tak stanou kamarádi." prohlásila dívka. Takový optimismus bych chtěl sice taky mít, ale myslím, že naše vztahy už o dost horší být nemohly.
"Myslím, že asi ne. Nechtě jsem mu zlomil nos." vysypal jsem ze sebe provinile. Ne, že bych mu to zčásti nepřál, protože takhle jsem měl od něj pokoj, ale raději bych ho jen tak praštil.
"Cože? Jak se ti to…Co na to trenér? Nemáš průšvih?" zahrnula mě šokovaně hned několika otázkami.
"Hodil jsem na něj ve vzteku míč a on ho nechytil tak jak měl. Nikdo na to nic zásadního neřekl až na kapitána. Byl to totiž jeho brácha." prohlásil jsem trochu nervózně. Nechtěl jsem se jí přiznávat, ale jaksi to ze mě padalo ven samo. Pro jistotu jsem tedy ještě dodal: "On mě před tím… myslím, že mě zesměšňoval." Nebyl jsem si sice jistý tím, co mě nejvíc vyprovokovalo, ale to bylo asi jedno.
"No jsem si jistá, že se to zklidní. Nezranil jsi ho přece schválně, navíc mi váš kapitán přišel v pohodě, tak to jistě mezi sebou urovnáte." zkoušela mě uklidnit dívka. Já a Wakamatsu? To jsem teda dost pochyboval. Přátelství jsem si neuměl představit ani s jedním.
"Kapitán, teda Wakamatsu, mě nesnáší skoro od prvního dne, co jsem se přidal do týmu." zhodnotil jsem a nebyl to nějaký falešný pesimismus. Jen mi přišlo divné, že na něj dívka narazila. Kde to vůbec bylo?
"No přišel mi docela milý a přívětivý, neměli jste problém jen proto, že jsi moc nechodil na tréninky a tak?" zeptala se dívka, ale já spíš myslel, že je to tím, že mi trochu závidí být eso a taky to, že se hra točí okolo mě. Na to, abych jí tohle řekl, jsem však neměl. Vyznělo by to příšerně egoisticky. Jak jí vlastně mohl přijít přívětivý. To se tak předváděl před holkama?
"On spíš nemá rád, když…" zasekl jsem se. Ať už bych řekl cokoliv, nevyznělo by to tak, jak jsem si přál. "Prostě spolu nedokážeme spolupracovat." prohlásil jsem, což byla pravda. I proto jsme na Interhigh tak pohořeli.
"No vždycky na tom můžete zapracovat, ne? Eso a kapitán by spolu neměli mít problém." zkonstatovala dívka, ale to se řeklo daleko snáz, než se to udělalo.
"To bychom nejdřív museli sebe uznat jako spoluhráče." zamumlal jsem a pak se raději zeptal: "Kde jsi ho vlastně potkala?" Doufal jsem, že jí ten hň*p o mně nic neříkal. Byl jsem si jistý, že by si totiž zvládl něco klidně i vymyslet.
"No…" vypadlo z ní trochu váhavě. "Bylo to po tom finále, jak jsem na tebe čekala. Dlouho jsi nešel a já měla obavy. Myslím, že to na mě poznal, tak mi řekl, že ses jen zdržel v šatně s trenérem a za chvíli přijdeš." dodala a já si trochu oddechl, že jí neřekl o mém kolapsu. Proč to vlastně neudělal? Ať už to bylo jakkoliv, byl jsem za to fakt rád.
"Ehm… byl jsem trochu unavený." podotknul jsem a usmál se. Tohle nebylo něco, co bych si přál s dívkou řešit.
"Kdo by po zápase nebyl." prohlásila dívka, než řekla: "Na přeborech v judu to mám stejně." To byla pro mě docela nová informace. Takže jezdila i na závody? To musela být dost dobrá, i když působila křehce.
"Takže taky jezdíváš na soutěže?" zeptal jsem se pro ujištění. Sice jsem byl rád, ale děsila mě představa, ve které s ní někdo třískal o zem.
"No ne nějak často. Jednu budu mít v říjnu, ale jinak nic extra." vysvětlila mi Ryoko a já zapřemýšlel, jestli bych ji na ně neměl doprovodit. Ostatně ona taky chodila na moje zápasy.
"Budeš chtít, abych tam jel s tebou?" navrhnul jsem. Nebyl jsem si jistý, zda mě tam bude chtít.
"Jak chceš ty." řekla dívka a po té ještě prohlásila: "Pro diváky je to tam celkem zdlouhavé, když tě nezajímají všechny zápasy."
"Půjdu s tebou." usmál jsem se na ni a ještě zhodnotil: "Na dobré věci se vyplatí počkat." S tím jsem taky dívku políbil. I když se mi nelíbila představa, že ji možná uvidím na zemi, chtěl jsem být s ní. Následně jsme se naobědvali a spolu zamířili na další vyučování.
Zbytek dne už proběhl docela klidně, až na mámino stěžování si na přesčasy v práci. Taky jsem zvažoval skutečnost, že mámě povím o Ryoko, ale nakonec jsem si to rozmyslel. Jednak neměla dobrou náladu a taky jsem si nebyl jistý, co by na to řekla. Dívka sice byla slušná, dobrá studentka a další věci, které byly fajn a rodičům se jistě líbily, ale to pořád neznamenalo, že mě nepovažuje za malého kluka, který má na vztah ještě dost času. Taky jsem si říkal, že bych mohl naznačit tátovi, aby to řekl mámě raději on. Ostatně tak to asi udělala i máma dívky. Taky to bylo daleko lepší, protože táta byl daleko větší diplomat než já. Jelikož jí o tom, ale doteď neřekl, nejspíš myslel, že bych se o to měl postarat já nebo mu to nepřišlo jako správná chvíle. Na druhou stranu chodil domů dost pozdě a nechtěl to s mámou rozebírat před spaním. Raději jsem to tedy nechal plavat jako táta a šel si lehnout.
Dalšího dne jsem mluvil s dívkou hned první přestávku, kterou mi zase připomněla divadlo.
"Víš, že ještě nejsme na dnešek domluvení? Jakože kde se potkáme a tak." prohlásila a já musel uznat, že má pravdu. Jak jsem na tak důležitou věc mohl zapomenout?
"Začíná to v šest, tak bych se mohl pro tebe zastavit." navrhnul jsem a zapřemýšlel, kde vlastně to divadlo je. Ještě nikdy jsem tam nebyl. Ostatně mě nikdy jinak nezajímalo.
"Včera jsem o tom taky mluvila s tátou a nabídl se, že nás odveze." oznámila mi dívka a ve mně hrklo. Jak odveze? To chtěl jí s námi? To mě jako chtěl hlídat nebo co?!
"Co?" vykulil jsem na ni oči a po té se zeptal: "Teda… ehm… Tvůj táta chce jít do divadla s námi?" To se mi teda absolutně nelíbilo. Jeho přítomnost jsem si velice rád odpustil.
"Vždyť nemá lístky…" zhodnotila dívka, která se mému výroku zasmála. No jo. Nejspíš jsem se tvářil pěkně vyděšeně. To vůbec nevypadalo cool. "Jen by nás tam hodil autem." osvětlila mi a já se trochu uklidnil. Sice jsem z jeho přítomnosti stále neměl moc velkou radost, ale projížďku autem jsem zvládnout mohl. Alespoň jsem nemusel hledat, kde přesně to divadlo je. Byl jsem si jistý, že její tatík to věděl daleko přesněji než já.
"No pokud mu to nevadí." prohlásil jsem a pokusil se o sebevědomý pohled.
"Sám se nabídl, takže zřejmě ne." řekla hnědovláska a pak ještě dodala: "Myslím, že chce být vstřícný." To bylo sice hezké, ale já o tom dost pochyboval. Zcela jistě si mě chtěl zkontrolovat.
"Spíš chce, abys byla v bezpečí." odpověděl jsem bohužel nahlas. Nechtěl jsem to sice udělat, ale trochu mi to ujelo.
"No proto mě dal na judo. Navíc budu s tebou, takže se nemám čeho bát." odpověděla dívka, které naštěstí nedošlo, jak to myslím a políbila mě. Já to tedy neřešil a polibek prohloubil. Nechtěl jsem strávit celou přestávku myšlenkami na jejího otce, který za to rozhodně nestál.



Máte rádi divadlo? Volili byste divadlo nebo kino? Proč? S kým byste tam šli?


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 naruto109 naruto109 | Web | 23. prosince 2017 v 20:22 | Reagovat

talent jako vždy :-)

2 Pariah Pariah | Web | 24. prosince 2017 v 12:23 | Reagovat

[1]: moc krásně se to poslouchá :) díky

3 Vevka876 Vevka876 | 24. prosince 2017 v 16:09 | Reagovat

Uprimne doufam ze tahle povidka nikdy neskonci

4 Pariah Pariah | Web | 25. prosince 2017 v 16:42 | Reagovat

[3]: To jsme já i IseSun685 moc rády :) Její psaní mě moc baví :-D  8-)

5 Pariah Pariah | Web | 25. prosince 2017 v 16:42 | Reagovat

[4]: *Ice (chybička se vloudí :D)

6 Sayuriko MeiLin Hikarashi♥SB♥ Sayuriko MeiLin Hikarashi♥SB♥ | E-mail | Web | 26. prosince 2017 v 3:28 | Reagovat

Ahojky moje sb niečo pre teba mám k vianociam http://sasume.blog.cz/1712/k-vianociam-pre-moje-sb#pridat-komentar.

7 Pariah Pariah | Web | 26. prosince 2017 v 21:34 | Reagovat

[6]: :-) děkuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama