Únor 2014

V jiné dimenzi 15

27. února 2014 v 9:52 | Pariah |  V jiné dimenzi
"Jak jsem na tom?" zeptal se hlavně proto, aby prolomil ticho, které nastalo. Odpověď ho až tolik nezajímala, ale její pohled ho znervózňoval. Co měla v plánu? Nejdříve se kolem něj promenádovala ve spodním prádle a pak se tvářila jako by si to neuvědomovala? O co jí šlo?
"Ještě nevím. Musím vás pořádně prohlédnout. Mohl byste na chvíli zapnout Sharingan?" poprosila ho a raději si sedla kousek dál od něj. Co kdyby ho chtěl vyzkoušet na ní? U něj si nebyla jistá ničím. Madara se však zatvářil překvapeně možná až pobaveně? "Proč se usmíváte? Je na tom něco vtipného?" zeptala se s lehkou výčitkou.
"Většinou mě žádají o opak. No prosím." pokrčil rameny a chvíli na to se na dívku dívaly dvě rudé duhovky.

V jiné dimenzi 14

19. února 2014 v 22:13 | Pariah |  V jiné dimenzi
Když mu přinesla čaj, spal. Pravděpodobně byl unavený nebo to všechno jen předstíral. Chápala to. I Akio by bylo trošku trapně, kdyby jí pomáhal do koupelny, ve které by pak zvracela. Vlastně i Madarovy obavy z toho, že ho chce zabít, svým způsobem chápala. Kdyby se ona probudila v jeho světě, byla by stejně nedůvěřivá jako on, ale proč ji proboha urážel a zesměšňoval? Ano, mohl si to dovolit, to jej však nijak neopravňovalo ponižovat ji. Jeho přístup ke všemu ji štval. Považoval se za dokonalého. Každopádně teď rozhodně nebyl. Když si shrnula všechny důležité situace, v tomto světě působil mnohem více jako pitomec a hulvát. Už druhý den mu poskytovala svoji postel a péči a on se ji za odměnu pokusil zabít. Toužila vědět víc, než zachycené momenty z anime. Zajímalo ji, zda to co vidí počítači je pro něj realita. Bylo to ale správné? Bylo vhodné mu ukazovat jeho budoucnost nebo cokoliv prozrazovat? Vždyť další informace mohly ninja svět zničit. Nečekal jen na chvíli, které bude moct využít? Co když se jí bude chtít po svém uzdravení zbavit nadobro?

Omluva

9. února 2014 v 14:57 | Pariah |  Oznámení
Ahoj všichni !
Jak jste si všimli, tak jsem ted moc nepřidávala. Je to tím, že jsem se dostala do nepříjemné situace a nejak nemám na to něco psát. Budu se snažit co nejdřív něco přidat, ale tento týden to nečekejte. Stalo se něco co naprosto změnilo pohled na muj osobní život a já se s tím musím vypořádat.
Neplánuju nechat psaní a taky chci dodržet, co jsem slíbila tedy povídku pro Aki a Katt, ale dejte mi čas...
Momentálně na to nemám.

Ve stínu raitonu 08

1. února 2014 v 13:19 | Pariah |  Ve stínu raitonu
Slunce se stále ještě houpalo vysoko nad obzorem, ale lidé už pomalu mizeli do svých domovů nebo na večeři. V tu chvíli se i žaludek mladíka zahlásil o slovo. Byl u cíle. Před ním se tyčily zelené kopce a louky Země vody. Pro sebe se usmál. Líbila se mu. Byl toto jeho skutečný domov? Něco mu říkalo, že všechno má na dosah. Už chyběl jen kousek skládačky, který nejspíš najde za několika mírnými kopci. Tak blízko… kolik let musel čekat, aby se sem dostal a přitom to bylo naprosto snadné. Stačilo pouze opustit Oblačnou. Přestože ještě nebyl úplně zdravý, vyrazil natěšeně kupředu. Jak asi žijí lidé na ostrově? Co všechno skrývají mechové peřiny všude kolem a slaná vůně moře? Jaká tajemství mu osud připravil?