Zvrhlá - 04

3. května 2013 v 15:00 | Pariah |  Zvrhlá
Bylo ráno. Mladík chvilku ležel v posteli a přemýšlel. Co to proboha v noci udělal? Vždyť se s ní vyspal jako by se nechumelilo. A to si původně myslel, že jemu se nic podobného stát nemůže. Navíc pochyboval, že o něj bude mít ještě zájem. Včerejší noc byla jeho premiéra a ninja nepředpokládal, že by ji tím nějak oslnil. Zřejmě dostala, co chtěla. Kdyby včera neztratil soudnost, mohl se s ní ještě vidět. Kdyby se dokázal ovládat, nic podobného by řešit nemusel.

"Promiň, musím už jít. Mám misi." promluvil ke zdánlivě spící dívce a lehce ji políbil na tvář. Po tom, co se stalo v noci, se s ní jen nerad loučil, ale neměl na výběr. Čekala ho dlouhá mise.
Předpokládal, že ji nejspíš hned tak nepotká. Naštěstí byla mise vážně dlouhá, což mu poskytovalo určitý čas se s tím vyrovnat.
Ani ho nešla vyprovodit. Pouze se otočila na druhou stranu a zamumlala něco jako rozloučení. Tadashi se tedy oblékl a odešel. Nic jiného mu ani nezbývalo.
Ve skutečnosti dívce přišlo divné vyprovázet ho. Nikdy to nedělala a to už podobně skončila s nejedním mužem. Noc strávená s však Tadashim byla výjimečná. Choval se k ní tak ohleduplně a něžně až cítila touhu chytit se ho a nepouštět. Nevěděla, co s tím dělat. Nikdy se jí nic podobného nestalo. Nikdy s nikým nechodila. Vztah byl pro ni něco, čemu nerozuměla. Měla strach, aby od ní nakonec neutekl. Bála se, aby to nebral jako závazek k něčemu dalšímu. Záleželo jí na něm, ale styděla se mu to říct. Nechtěla, aby se jí vysmál. Co když ji bral jako příjemné povyražení?
--- --- ---
Uplynulo pár dní a Kimina noha už se podstatně zlepšila. Stále sice nosila berle, ale doufala, že je na příští kontrole odloží.
Její otec se však stále neukazoval, proto dívka vzala své dřevěné pomocníky a vypravila se ven. Chtěla poznat vesnici a porozhlédnout se po nějaké práci. Hokage by se jistě nelíbilo, kdyby dostala byt zadarmo a nesplatila ho.
Po půl hodině byla Kimi vesnicí unešená. Všechno bylo upravené, vlídné a malebné. Domy byly uklizené a většina měla okna plné těch nejrůznějších rostlin. Výlohy obchodů měly naleštěná skla, jen si něco koupit. Na to však dívka neměla peníze, a proto se mohla pouze dívat. V krámku na protější straně ulice ji zaujaly obzvlášť krásné šaty. Na nic tedy nečekala a rychle se vydala k malé prodejně. Když už si je nemohla koupit, chtěla si je alespoň pořádně prohlédnout. Bohužel vyrazila tak rychle, že se ani nepodívala na cestu, což se jí okamžitě vymstilo. Do dívky vší silou někdo vrazil. Kimi jen zavrávorala a díky špatné stabilitě upadla na poraněnou nohu, ve které něco hodně zabolelo.
"Proboha jsi v pořádku? Promiň, nedíval jsem se na cestu." omlouval se jí milý mužský hlas. Mladík byl vážně hezký. Měl na hlavě šátek a nervózně se na dívku díval.
"Na co jsi teda koukal?" zeptala se Kimi naštvaně, přestože na cestu se nedíval nikdo z nich. Ani si neuvědomovala, fakt, že si tykají. Berle byly na dvě půlky a noha ji pěkně rozbolela.
"Ehm… na… no to je jedno." zakoktal. Bylo mu trapné přiznávat, že pouze spěchal na oběd. "Promiň. Je mi to vážně líto. Mohl bych to nějak napravit?" nabízel dívce, která si s bolestí ve tváři hladila nohu.
"Třeba představením." odpověděla stále naštvaným hlasem. Sice se omluvil, ale stále se tvářil jako ťulpas. Alespoň ji mohl zvednout ze země.
"Kamizuki Izumo." odpověděl neurčitě. "Bolí to hodně? Nemám tě odnést do nemocnice?" strachoval se. Co kdyby se jí s nohou něco stalo?
"Já jsem Kimi. A díky do nemocnice nechci, to raději domů nebo někam do tepla, ta zem je studená." odpověděla a doufala, že zvolí druhou možnost, případně jí konečně pomůže na nohy. V jejím případě spíše na nohu. Ve vesnici skoro nikoho neznala a díky nateklému chodidlu se skoro nikam nedostala, proto každou společnost ocenila. Začínala jí chybět. Jediný její návštěvník byl Tadashi, který se od té doby neukázal. Kdo by taky chodil dvakrát, když už neměla co nabídnout? Její zamyšlení však přerušila shinobiho odpověď.
"No a co třeba obojí?" navrhnul. Z obou možností si nemohl vybrat. Připadaly mu stejné a on ji nechtěl naštvat ještě víc, než se mu povedlo, proto raději zvolil obojí. Navíc tak hezkou společnost už dlouho neměl.
"Tak fajn." souhlasila s úsměvem. Začínal se jí líbit. Třeba přece jen nebyl takový ťulpas, jak na první pohled působil. Teď už stačilo, aby ji pozval někam na jídlo. Alespoň by konečně ušetřila. Moc financí jí nezbývalo. Naštěstí bylo její přání vyslyšeno a ninja ji pozval na barbeque.
--- --- ---
"Vypadá to moc dobře. Děkuju za pozvání." věnovala shinobimu svůj nejlepší úsměv a s chutí se pustila do jídla. V rušné restauraci se jí líbilo.
"Jsem rád, že se už nezlobíte." oplatil blondýnce úsměv a začal přemýšlet nad tím, jak to udělat, aby se opět viděli.
"A my si netykáme?" zeptala se překvapeně. Měla dojem, že tohle už měli vyřešené hned na začátku. Její jméno snad nezapomněl.
"Nebyl jsem si jistý a nerad bych tě znovu naštval, když se konečně usmíváš." vysvětlil a nabral si do misky trochu masa. Chtěl se tak vyhnou konverzaci, která mu nikdy moc nešla. Dívka se nad tím jen pousmála a pokračovala v jídle. Sice ji trošku štvalo, že se o něm nic nedozví, ale ne každý byl výřečný jako ona. Jejich tichý oběd však přece jen někdo přerušil. Ke stolu přišel černovlasý shinobi.
"Doufal jsem, že na mě počkáš, ale jestli jsi vypadnul tak rychle kvůli slečně, odpouštím ti." mrknul na Izumu a začal přemýšlet nad tím, kde sbalil tak krásnou ženskou. Vlastně si myslel, že s žádnou nerandí a teď tohle?
"No my jsme tu náhodou…" snažil se vysvětlit Izumo, který mírně zčervenal. Kotetsu ho však přerušil.
"Tak náhodou…" zatvářil se tajemně a zasmál se. Jeho kolega se vážně občas vykrucoval jako malý kluk. Pak si však uvědomil, že se dívce ani nepředstavil. Navíc ho neznámá blondýna začínala zajímat. Ve vesnici znal hodně lidí, ale ji by si jistě pamatoval. Nakonec tedy i přes zlostný pohled kolegy přisedl k dívce s úmyslem zjistit alespoň její jméno. "Promiňte, asi bych se měl představit. Jsem Hagane Kotetsu a doufám, že jsem vás nevyrušil." podal Kimi zdvořile ruku. Nyní měl Izumo ještě větší chuť Kotetsua vyhodit, ale vzhledem k tomu, že ho nic rozumného nenapadlo, se musel smířit s obědem ve třech. Takhle to totiž končilo vždycky. Izumo potkal nějakou ženu, kterou se i přes svou stydlivou povahu rozhodl někam pozvat. Pak ale přišel jeho veselý, vtipný a atraktivnější kolega, kterému dotyčná neodolala.
"Jsem Kimi, těší mě." usmála se dívka na Kotetsua. Tihle dva se vážně perfektně doplňovali. Jedem mluvil málo a ten druhý zase až moc. Naštěstí si Kotetsu uvědomil, že nechce být za křena a rozhodl se těm dvěma vyklidit pole. Navíc to Izumovi nechtěl pokazit. On sám si své chování mnohdy neuvědomoval, dnes ale uznal, že hnědovlasý kolega může na dívce oči nechat.
"No teď jsem si vzpomněl, že mám ještě práci, tak se mějte, hrdličky." zasmál se a v mžiku byl pryč. Kimi se nad tím jen pousmála. Navíc bylo vidět, jak si ninja sedící naproti spokojeně oddechl. Moc se přetvařovat neuměl. Teď si u ní sice moc šancí nedával, ale naděje umírala vždycky až poslední.
"Kde vlastně bydlíš?" zeptal se, když dojedli. Jako zdejší moc nevypadala. Podle způsobu jakým se dívala po restauraci, se zdálo, že vesnici vůbec nezná.
"Spěcháš?" napadlo ji. Doufala, že spolu stráví víc času.
"Ne. Mám ještě hodinu čas." uklidnil ji. "Tak kam to bude?" usmál se a vzal ji do náručí. Schválně se k němu přitiskla a opřela hlavu o rameno. Chtěla si jeho náruč náležitě užít.
"Neboj, není to daleko. S tou nohou bych se daleko nedobelhala." ujistila ho a nakonec mu cestu popsala. Netrvalo tedy dlouho a mladý shinobi stál před vchodem do bytu.
"Můžu poprosit až na gauč?" zeptala se dívka a odemkla. Doufala, že se pohledný ninja ještě chvilku zdrží.
"Samozřejmě." usmál se a rychle se s ní vydal chodbou k obýváku. Potřeboval ji nutně položit. I tento zdánlivě nevinný tělesný kontakt s ním dělal divy. Díky její blízkosti začal pociťovat těsno v kalhotách. Proto ji posadil na gauč a sám si sedl naproti. Původně chtěl odejít, ale potřeboval se uklidnit a nechtěl, aby si toho všimla. Bohužel ho začínaly napadat takové myšlenky, že mu ani sezení nepomohlo. Raději se tedy zvednul k odchodu.
"Izumo počkej… víš… asi budu potřebovat nové berle. Nešlo by to nějak?" zaprosila. Bez nich se zatím neobešla a ty její jí zničil on. Díky tomu ji taky mohl znovu navštívit, což nebylo na škodu. Chtěla mít jistotu, že se ještě potkají.
"Ehm… jasně. Budou ti stačit večer?" zeptal se. Nyní si připadal jako hlupák. Na tohle úplně zapomněl. Takový trapas… Klidně by ji tam nechal bez berlí.
"Budou. Ale nenech mě dlouho čekat." hluboce mu pohlédla do očí a kochala se jeho nervózním pohledem. Shinobi raději rychle odešel. Začínalo mu být trošku horko. Navíc musel do práce.

Tak co myslíte? Dostane hrdinka i Izumu a nebo třeba úplně někoho jiného? Nebo to bude úplně jinak?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kája Havlová Kája Havlová | E-mail | Web | 7. května 2013 v 15:41 | Reagovat

Jé, super kapitola :D
těším na pokračování

2 Pariah Pariah | Web | 7. května 2013 v 23:13 | Reagovat

[1]: děkuji. Jinak muzu mít otázku? O čem bys ty ráda četla?

3 Kája Havlová Kája Havlová | E-mail | Web | 7. května 2013 v 23:56 | Reagovat

Nemáš zač. A o čem bych ráda četla já? No, to co píšeš je takový univerzální... To se mi moc líbí. Jinak možná...
Nevím, hodně čtu Sci-fi, Humorné povídky, románky, deníčky, horory,...
A tohle je tak z každého něco trochu...
Mno, nebo třeba detektivky? :D

[2]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama