Vyděděnec - 26 Při činu

28. května 2013 v 0:00 | Pariah |  Vyděděnec
"Kakashi, už jsem tady. Můžeme probrat ty papíry ohledně nových týmů." uslyšeli Iruku v obýváku.
"Ks*kr*!" ulevil si Kakashi v duchu. Na tohle úplně zapomněl. Airi stále ležela pod ním vyděšená a nehybná jako socha. Intimní atmosféra byla pryč a oba se modlili, aby se Iruka otočil a šel domů. Co čert nechtěl Iruka znovu zavolal na Kakashiho, který se neozýval.
"Kakashi snad už nespíš, máme spoustu práce." Po těch slovech se vydal do ložnice ospalce vzbudit.
"Á tady jsi…" úsměv se mu z tváře najednou vypařil. "Co… co… ehm… proboha…" nedokázal nic dalšího dodat. Užasle se díval na dva milence. Ještě, že měli přes sebe hozenou malou deku, aby nebylo vidět úplně všechno. I to ale stačilo. Něco takového by Iruku ani ve snu nenapadlo. V jednu chvíli dokonce zapřemýšlel nad genjutsu. Když mu však došlo, že všechno, co vidí je realita, nevěděl, jestli má staršímu kolegovi nadat, nebo žárlit na Airi.
"Kakashi ty… eh… vy…" koktal. Tohle opravdu vidět nechtěl. Jeho oči bloudily mezi kolegou a kunoichi, do které byl až po uši zamilovaný. Její uplakaný obličej se na něj díval tak provinile, až mu jí začínalo být líto. Jenom kvůli ní si nadávky na Kakashiho účet rozmyslel. Před nahou dívkou nic řešit nechtěl.
"No… ehm… já… se asi zastavím později." vyklidit pole byla ta nejlepší věc, která ho v danou chvíli napadala. Dál se dívat nechtěl a ani nedokázal. Sžírala ho taková žárlivost, že se obával, aby ji ovládl.
"Ne, to já …už bych měla jít." přerušila ho Airi, která třesoucí rukou posbírala všechny svoje věci a s dekou zahanbeně vběhla do koupelny. Nastalo trapné ticho. V pokoji stáli dva muži a bezradnými pohledy hleděli na sebe.
Kakashi si připadal jako kluk, chycený na sousedových hruškách a tohle byly minimálně melouny. "Eeeh… Iruko, posaď se do obýváku, já za chvilku přijdu." snažil se působit klidně, moc mu to ale nešlo. Takovou ostudu nikdy nezažil. Jak to mohl dovolit? Takhle se nechat nachytat… Věděl, že z toho se jenom tak nevykroutí. Chuuninova žárlivého pohledu by si všiml i slepý. Navíc mu Iruka už dávno říkal o tom, že je zamilovaný. Jméno však nikdy nezmiňoval.
"Jo… Jasně… do obýváku." zamumlal ještě stále zaskočený Iruka a raději zmizel na domluveném místě. Pomalu si všechno uvědomoval a začínal vidět rudě. Jak to mohl Kakashi udělat? Jeho hlava novou skutečnost odmítala přijmout.
Mezitím se Kakashi vydal za Airi do koupelny. Stála vedle sprchy a se sklopenou hlavou se snažila co nejrychleji obléct. Když uviděla juonina stydlivě se otočila. "Prosím odejdi." zazněla její tichá žádost. Na tuto prosbu vůbec nereagoval. Přece ji tam jen tak nenechá?!
"Udělal jsem něco špatně?" chtěl vědět. Nechápal, proč ho po tom, co se stalo, vyhání. Chtěl ji utěšit, obejmout, cokoliv, aby se cítila lépe. Začínal mít výčitky.
"Všechno je špatně." rozplakala se Airi a utekla. Kakashi sice vůbec nechápal, co tím myslela, ale věděl, že s nastalou situací nic neudělá. Raději si dal studenou sprchu. Tu záměrně protahoval, protože z koupelny se mu moc nechtělo. Měl chuť se propadnout do země. Připadal si, jako před popravou. Nakonec ale uznal, že jednou tam jít musí. Papírování se samo neudělá.
--- --- ---
"Tak jsi spokojený?" zeptal se naštvaně Iruka, jakmile Hatake vstoupil do pokoje. Jeho snaha o rozumné chování se nadobro vytratila.
"To… není to tak, jak to vypadalo." začal s klasickou výmluvou Kakashi. Nic rozumnějšího ho v danou chvíli nenapadlo. Přiznat, že mu všechno poradil Jirayia bylo pro něj nemyslitelné stejně tak jako uznat, že se nejspíš zamiloval. Kamarádovi se však do očí podívat nedokázal.
"Děláš si ze mě srandu? To jako myslíš, že jsem úplně naivní? Mě nenamluvíš, že ta skvrna na prostěradle byla od rajčete!" zakřičel Iruka.
"Ne, já jen… já jsem…zapomněl jsem, že přijdeš, jinak bych…" snažil se jounin nějak omluvit nastalou situaci, bohužel dosáhl úplně opačného efektu. Naštvaný Iruka ho nenechal ani domluvit.
"Aha no jasně, kdybys na to nezapomněl, já bych nic neviděl a ty sis mohl dál spokojeně užívat. Tak je to co? Nevím, jak jsi ji dostal tam, kde jsem viděl, ale to ti není vůbec trapně?" zeptal se Iruka vyčítavě.
"Já…Nečekal bych, že se takto věci vyvinou… ale ona jenom přišla a… nechal jsem se unést touhou." zamumlal. Jeho kajícný výraz mu však moc nepomohl.
"Takže to byl jen úlet? Potřeboval jsi nutně zasunout? To se vůbec nestydíš plést hlavu tak mladé holce? Víš kolik jí je?" zuřil Iruka, kterého štvalo, že Airi plakala a ještě k tomu v náručí jiného. Viděl její tvář, když odcházela.
"Vím přesně kolik jí je, ale to ona přišla za mnou s tím, že to chce. Sváděla mě." ohradil se mistr svým věčně klidným hlasem. Něčemu takovému však učitel odmítal uvěřit.
"No jasně mladá, nevinná holka. Uvědomuješ si, co říkáš? Netvrď mi, že si jen tak nakráčela do tvého bytu vyjela po tobě. Ty nejsi jeden z těch, co se nechají ovlivnit tak snadno. Chtít to na ni hodit je ubohé! A i kdyby… znám tě příliš dlouho. Kdybys neměl zájem tak do toho nejdeš!" zkonstatoval chuunin, ve kterém se vřela krev.
"Jsi naštvaný jenom proto, že jednoduše žárlíš." odpověděl jinak klidný a trpělivý Kakashi. Nemohl si nevšimnout Irukova nenávistného pohledu. Už to začínal přehánět. Přece není žádný úchyl. "Tahle diskuse je absurdní. Co chceš slyšet? Moje přiznání? Že jsem přece jen chtěl? V tom, případě ano, měl jsem zájem." prohlásil Kakashi pevným hlasem a poprvé se odvážil pohlédnout kolegovi do očí.
Tohle byla pro Iruku podpásovka. "Můžeš mi vysvětlit proč zrovna ona? To toho nezažila už dost? Uznávám, že je to pěkné děvče, ale proto bych s ní ještě nelezl do postele. Je na to moc mladá." bránil se Airin učitel, kterému došlo, jak moc emocí ukázal.
"Vsadím se, že kdyby přišla za tebou, tak neváháš ani minutu a nějaké výčitky ani věk neřešíš. Měl jsi mi říct, že se ti líbí." odpověděl Kakashi. V hlavě mu najednou hlodalo tolik myšlenek. Začínal mít strach ze situace, ve které by se vše dozvěděla Tsunade a vedení. Tohle ale neměl říkat. Irukův pohár sebeovládání začínal dosahovat maxima. Měl chuť svého soka pěkně zmlátit.
"Napadlo tě třeba, že ani netuší, co láska znamená?" zeptal se, aniž by čekal odpověď.
"Tahle diskuse je absurdní. Napadlo tě, že třeba po lásce netouží?" položil otázku stejným způsobem Kakashi.
"Tak po čem?" vybouchl chuunin.
"Po tom, co jsi viděl, po něčem novém. A měl by ses ovládat. Jsi tu kvůli práci. Sám vím, co mám dělat." odmítl jounin řešit trapné téma. To byla ovšem poslední kapka.
"Jsi normální dobytek!" kroutil hlavou chuunin, který nedokázal odolat nutkání pravé ruky a nakonec Kakashimu pořádně vrazil. Ten to sice čekal, ale neuhnul. Nechtěl se bránit, a proto skončil na zemi. Měl pocit, že si to částečně zaslouží a navíc se bál o Airi. Když odcházela ani se na něj nepodívala, v její tváři viděl stejný nešťastný výraz, jako po výslechu. Měl obavy, zda jí neublížil příliš. Nejraději by vyběhl za ní, ale kdoví kam šla…
"Byl bych rád za tvoji diskrétnost, Iruko. Pokračujme prosím v práci." řekl Kakashi tiše a vzal do ruky další papíry, které bylo potřeba vyřešit. Na to však neměl chuunin ani pomyšlení.
"Zm*tku." zavrčel Iruka, práskl dveřmi a odešel. Potřeboval se projít a všechno vstřebat.
Tak kam utekla hrdinka a jak tohle všechno dopadne? Co Iruka a Kakashi?
Další díl: Dopis (bude asi trošku kratší tak doufám, že to nebude vadit)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Caroline Forbes Caroline Forbes | E-mail | Web | 28. května 2013 v 15:28 | Reagovat

wow! Takovýhlety druhy věcí mi fakt fělají problém napsat. Tobě se to ale povedlo dokonale.
Ten začátek- to by se hodilo natočit jako film- když jsem byla malá (tak pět roků), nejvím kdo ale když jsme byli u babičky a někdo se na takovej film s tímhletím odhalením (jak si to hezky nazvala "při činu) a já se při tom děsně chcechtala, ani nwm proč :D

Jinak na konci... tam už to neni zas takový- ten konec je takový,, že mě po tý větě "Napadlo tě třeba, že ani netuší, co láska znamená?" mě fakt zabolelo u srdce - chudách Iruku, Kakashi a Airi. Ti to vážně nemají jednoduchý :(

Kapitola se ale fakt moc povedla, přečetla jsem to jedním dechem- a zase si to napsala tak, že se nemůžu dočka na další díl :D

Povídku jsem četla ve 00:07, ale už jsem byla moc ospalá na to psát komentář.

POvídku si představuji celkem živě- protože se mi o tom jak ty dav Iruku odhalil i zdálo! Příšte tvoje povídky budu číst až ráno :D

Moc se povedlo! :D

2 Pariah Pariah | Web | 28. května 2013 v 18:03 | Reagovat

[1]: Jej a ty jsi byla v roli koho v tom snu? :D:D to by me docela zajímalo...

Jinak moc děkuji za komentář jsi uplně nejlepší... :-)
Upřímně mám taky problém takové věci psát... tohle mi trvalo docela dlouho, ale je to jeden z mála dílů, který se mi celkem líbí :-)

PS: Zatím to právě snadné mají :D (jako autor jsem opravdu zlá:D:D)

3 katt-chan katt-chan | E-mail | Web | 28. května 2013 v 18:59 | Reagovat

[2]:a ja nejsem ani dobra :D

4 Pariah Pariah | Web | 28. května 2013 v 20:17 | Reagovat

[3]: ty jsi taky uplne nejlepší :-) to je bez debat 8-)

5 Caroline Forbes Caroline Forbes | E-mail | Web | 28. května 2013 v 21:23 | Reagovat

[2]:  No, zdál se mi sen, že jsem sova Harryho Pottera, ta Hedvika a někam jsem odletěla s dopisem. Vítr mě odtáhl někam k oknu a tam jsem to odhalení viděla :D

6 Pariah Pariah | Web | 28. května 2013 v 23:43 | Reagovat

[5]: :-) to zní dobře... taky bych chtěla mívat sny :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama