Vyděděnec - 13 Výčitky

10. května 2013 v 0:00 | Pariah |  Vyděděnec
"Kdo by si jen pomyslel, že umí být taková divoká." přemýšlel Kakashi. Přinesl deku a přikryl ji. Poté se posadil do křesla naproti ní a zálibně si Airi prohlížel. Když spala, vypadala tak krásně a nevinně…

--- --- ---

Kolem druhé v noci se spící kráska probudila.
"Kde to jsem?" rozhlížela se kolem. "Ehm… jak to, že jsem u vás doma? Kakashi- sensei?" zmateně pátrala v paměti. Místo odpovědi ji čekala výčitka.
"Co sis proboha myslela, že děláš? Teď nemyslím ani tak ten flirt, ale ten alkohol. Uvědomuješ si, co se mohlo stát? Víš vůbec, co by se stalo, kdybych nepřišel a neodvedl tě? Jak tě mohlo napadnout něco tak lehkovážného? Místo probuzení tady na gauči ses mohla vzbudit v posteli nějakého…" raději to slovo ani nedopověděl. "A věř mi, že jich tam bylo dost. Iruka mi říkal, že u něj byla nedávno jedna bývalá studentka, brečela a žádala ho o radu. Říkala, že je těhotná. Mimochodem je jí 16. Ten chlap si z ní udělal jen další trofej. Chtěla jsi dopadnout podobně?!" zlostně se Airi zeptal.
Zavrtěla hlavou a smutně ji sklopila. "Prosím, Kakashi- sensei kde tu máte toaletu?" ptala se, zatímco si zakrývala ústa.
"První dveře vlevo."
Okamžitě se tam rozběhla.
"Je ti špatně, co?" odpověď ani nečekal, celkem s tím počítal. Nevypadala, že chlastá každý den. Vstal, vytáhl ručník a šel ho dívce zanést.
"Airi, můžu?" zaklepal na dveře.
"Samozřejmě." ozvalo se z pootevřených dveří. Seděla vedle záchodu a zády se opírala o zeď. Tak mizerně se ještě necítila. Dlouhé černé vlasy jí padaly do tváře a na čele cítila studený pot a její broskvová tvář zbělela. Už nikdy nebude pít. Honilo se jí hlavou.
"Tady." podával jí ručník. Vypadala jako ubohá hromádka neštěstí. Místo lítosti ho to spíše naštvalo. Co to se sebou provedla?
"Kakashi- sensei… " nevěděla, co má říct. Tolik se za své chování styděla. Nepamatovala si, že by s někým flirtovala, nevěděla, jak se k němu dostala, nevěděla nic. Schovala obličej do dlaní, aby neviděl v očích slzy a zašeptala: "Omlouvám se vám."
"Mně? Za co?" povytáhl obočí.
"Ehm… a my… jsme spolu mistře- Kakashi… ne-to?" ptala se opatrně. Nechtěla si to připustit, ale od chvíle co vyšla z baru, si vůbec nic nepamatovala.
"Ne. Neboj se." ujistil ji s klidem. Viděl, jak se jí ulevilo. "Počkej, jak tě to napadlo?" uvědomil si podstatu otázky. Celkem ho překvapila. To si skutečně myslí, že je nějaké prase? Proběhlo mu hlavou.
"Mluvil jste o flirtu, tak jsem myslela, že…"
Nenechal ji domluvit. "To jako že když čtu takové knihy, musím nutně využít situace a… dostat tě do postele? To si skutečně myslíš? Podívej, já ti tvůj názor neberu, ale nemyslíš, že kdybych s tebou měl takové úmysly, jak říkáš, probudila by ses někde jinde?" rozzlobil se. Vždyť on ji zachránil, tak proč by dělal něco takového?
"Ne. Já přece… nemyslím si…" zlobila se na sebe. Nejspíš se ptát neměla. Nechtěla ho naštvat.
"Měla by ses vysprchovat a pak jít. Doma tě už určitě hledají." přerušil ji. Nechtěl to slyšet. Mrzelo ho, co si myslí. I když zamyšlení nad tím, že spolu něco měli, se mu celkem líbilo. A ani není divu, protože Airi vypadala opravdu dobře. Takové myšlenky však rychle zahnal, když si uvědomil, že za něj začíná myslet ta spodní část těla. Jediné co mu ještě chybělo, by bylo ukázat jí, jak moc ho přitahuje.
"Vedle je koupelna." nekompromisně tmavovlásce naznačil, že by měla odejít. Neodpověděla mu, jen přikývla a zmizela ve dveřích. Osprchovala a poté odešla.
--- --- ---
Když přišla domů, všichni už spali. Jen v pokoji na gauči seděla nějaká osoba. Byl to Hiashi.
"Takže naše slečna se konečně rozhodla přijít domů? To jsem zvědav, co mi řekneš na takový pozdní příchod." zeptal se bílý vzteky.
"Já…" najednou nevěděla, jak začít.
"Čekám." netrpělivě se dožadoval odpovědi.
"Já jsem jen byla…" nevěděla jak to vysvětlit. Navíc si všechno nepamatovala.
"Nevíš? Tak já ti trochu napovím. S pár chlapama v baru a pak u jednoho doma? To jsi mi chtěla říct?" vybuchl Hiashi.
"Ano, teda ne. Já jsem u Kakashiho jen přespala, nic jsem s ním neměla. Opravdu." pípla, přestože si tím původně tak jistá nebyla.
"A to se mi ještě přiznáš? Že se opiješ pod obraz a přespáváš u cizího chlapa. To se nestydíš, říct to otci do očí?" vzduchem přiletěla facka. Airi upadla.
"Já nechtěla… je mi to líto." vzlykla.
"Líto? Ty jsi úplně zkazila dobré jméno naší rodiny nemluvě o tom, že teď nemáš žádnou čest. Jak si to představuješ? To tě nenapadlo, kolik lidí to vidělo. Vůbec nic neumíš a jenom děláš problémy. Cucáš se na veřejnosti s cizíma chlapama, a kdo ví, co dalšího." řval na celý dům. Na tváři jí přistála další facka. Rozvzlykala se. Hrubě ji chytl za ruku a přinutil, aby se na něj dívala.
"Na něco jsem se ptal ne? Jak si to ks*kru představuješ?" jeho řev se blížil nepříčetnosti. Popadl první dřevěný předmět, který uviděl a začal dívku nemilosrdně tlouct.
"Já… já… už to neudělám." rozbrečela se Airi. "Prosím, přestaň." žádala o slitování, které nepřicházelo. Najednou dívku popadla hrůza. "Co když ji zabije?" Vypadal hrozivě. Jeho světle fialové oči ještě více zbělely a byl v nich vidět hněv.
"O tom nepochybuju. Chovali jsme se k tobě jako k princezničce a to všechno jenom proto, že jsi prvorozená, ale od teď nic takového nebude!" ještě zesílil stisk až Airi vykřikla bolestí a po té ji dovlekl do jejího pokoje.
"Jestli tě ještě jednou uvidí někdo v tom podniku, tak si mě nepřej. Je ti to jasné?" zeptal se uplakané dívky a opět jí vlepil. Upadla na zem. "Rozumíš, co ti říkám?"
Přikývla schoulená do klubíčka. Hiashi prudce zabouchl dveře a odešel.
Ležela tam a brečela, dokud neusnula vyčerpáním.

Odpovídal trest prohřešku? Co se vlastně stalo po tom, co Airi odešla s Kakashim? Kdo řekl Hiashimu, co se stalo?
Příští díl: Trest
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kája Havlová Kája Havlová | E-mail | Web | 10. května 2013 v 16:10 | Reagovat

Jé, jen je škoda, že si pryč, jinak chytrý, nastavit si to vždy na 00:00 :D
Každopádně další super kapitola, jinak mám pro tebe jeden dotaz, nechceš spřátelit blogy? Je to na konci tohodle článku: http://kajahavlova.blog.cz/1304/oblibene-blogy Kdyby si chtěla, děkuju moc :D

2 Bublina Bublina | 10. května 2013 v 16:17 | Reagovat

Skvělá kapitola!!!!! :D
si originál!

3 Pariah Pariah | Web | 13. května 2013 v 12:07 | Reagovat

[1]: No ja poslední dobou trávím čím dál více času mimo domov :-)
Co se týče spřátelení popravdě tomu až tak moc nerozumím (nikdy jsem blog neměla). Mohla bys mi napsat (třeba na fb) co to obnáší?
PS: díky za "propagaci" :-) pokud ti to spřátelení udělá radost klidně do toho pujdu :-)

[2]: Moc děkuju, mám velkou radost :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama