Vyděděnec - 12 Černá ovce

9. května 2013 v 0:00 | Pariah |  Vyděděnec
"Airi omluvíš nás na chvíli?" zachránil dívku Izumo. Věděl, že kdyby nepřišel, skončila by s Kotetsuem na záchodkách. Z nějakého důvodu nechtěl. Ještě před pár měsíci býval stejný jako Kotetsu. Dokonce by mu možná i pomáhal, ale poslední dobou si svým chováním nebyl tak moc jistý.
"Jé Izumo, jasně že ano." opile se na ninju usmívala a nakonec s velkým úsilím našla dámské záchodky. Ani si neuvědomila, kam měla původně namířeno.

"To snad nemyslíš vážně!?" řekl rozezleně Izumo, po té co byla Airi z dosahu.
"Máš s tím snad problém? Jsi naštvaný, protože jsem se tě zbavil tak snadno nebo že jsem ji dostal tak rychle?" zeptal se v klidu Kotetsu.
"Prosím tě, je ti úplně ukradená, chceš jen novou hračku do postele!" vmetl ninjovi do tváře Izumo.
"Nedělej tady ze sebe laskavě puritána. Nevím, kdo sem minulý měsíc pozval tu blondýnu- Ino a odešel s ní klidně k sobě?! Ta byla ještě mladší a neříkej, že si ji nedostal. Stejně se to už brzy provalí. To neututláš, není možné, aby vás nikdo neviděl." odpověděl mu kamarád, už značně posilněný alkoholem.
"Jenže ona šla dobrovolně, bez alkoholu. Byla to chyba a já ji uznávám, ale proto ti radím že, tohle zavání průšvihem. Víš, že ti to přeju, ale vzpamatuj se. Té holce ještě ani nebylo 18, sedí tu s tebou pěkně opilá a jen stěží vnímá! Šla by s každým, co by se jen trochu snažil." pokusil se kolegovi plán vymluvit.
"Víš co? Mám s Inoichim zítra misi a řekl bych, že by docela rád věděl, kdo zbouchnul jeho jedinou milovanou dcerunku. Tak nás nech na pokoji!" prohlásil Kotetsu vítězně. Svého krásného úlovku se nechtěl tak snadno vzdát.
"Chceš mi vyhrožovat, Kotetsu?" ptal se překvapeně kolega.
"Ne, promiň. Tak jsem to nemyslel. Ale stejně, tahle by šla taky i bez chlastu, tohle byla jen pojistka, aby byla povolnější." poznamenal na účet Airi a rozhovor ukončil.
Naštěstí tu byl ještě další shinobi, který uznal, že co se děje je příliš a vydal se směrem k těm dvěma.
"Izumo, můžeš nás nechat o samotě?"
"Ale jistě že, Kakashi." odpověděl shinobi a odešel. Na jednu stranu byl spokojený, že kamaráda ochránil před průšvihem, ale na tu druhou se bál, co udělá na zítřejší misi.
"Nech to děvče na pokoji." řekl rázně Kakashi.
"Co prosím? Já nechápu…" začal se z toho vykrucovat ninja, ale marně.
"Chápeš to velice přesně, myslím motání hlavy slušné holce, která momentálně vůbec netuší, co jí leze pod sukni! Tak se vzpamatuj. Víš velice dobře, že takové chování Tsunade neschvaluje a ty už máš vroubky z minula." oznámil mu a než se Kotetsu vzpamatoval, vydal se směrem k záchodkům, ze kterých právě vycházela Airi, i když jí to v jejím stavu moc nešlo.
"Jé mistře Kakashi, vy jste tu taky?" rozzářeně se na něj dívala.
"Ano, ale myslím, že ty už máš dost. Měli bychom jít, je pozdě." chytl ji za ruku a odváděl pryč.
"Proč ne. Ale jestli myslíte, že jsem opilá, tak vás úplně vnímám." chytla se jeho ruky ještě víc, aby nespadla.
"O tom nepochybuju." ironicky odpověděl. Najednou ho však napadlo. Ale kam s ní má jít? Domů ji rozhodně v takovém stavu vodit nesmí, to by ji Hiashi asi zabil. Takže zbývá ta druhá možnost. Musí ji vzít k sobě a doufat, že ho nikdo neuvidí…i když s hlukem, který dělá kolem sebe, to půjde těžko.
--- --- ---
"Tak a jsme tady." oznámil jí, jakmile konečně vešli do jeho bytu. "Řekl bych, že bude lepší, když se posadíš." radil dívce, když viděl její zamotané nohy a vedl Airi ke gauči. Bohužel jí to vůbec nešlo.
"Hehe já jsem u vás doma Kakashi." začala ho nechtě oslovovat jménem. Přitom se stále držela jeho paže. Byla u něj stále tak blízko, až moc. Okamžitě se vyprostil s jejího sevření. Nemohl si dovolit podlehnout jejímu kouzlu. To však neměl dělat. Dívka ztratila rovnováhu a spadla na zem. Chvíli tam překvapeně seděla, ale když si uvědomila, kde se nachází, snažila se zvednout. "Kakashi, co to máte s podlahou? Vlní se jako had." dívala se na něj zděšeným pohledem a asi po pátém pokusu vstát, to vzdala a zůstala sedět.
"Vždyť je to úplně normální podlaha ze dřeva." pokrčil rameny jounin a rozhodl se ji raději zvednout sám. Vzal dívku do náruče a nesl směrem ke gauči. Ta se ho snažila chytit kolem krku, což vedlo k další nehodě. Její, momentálně hodně nemotorné prsty se zachytily za jeho masku, která okamžitě sklouzla dolů. Tentokrát to byl on, kdo se zděšeně díval. Naopak Airi to vůbec nevyvedlo z míry.
"No tééda Kakashi, vy vypadáte fakt dobře. Nechápu, proč tu masku nosíte." oznámila mu jakoby nic a stále si ho drze prohlížela opilýma očima. Ty se ve světle lampy leskly a Kakashimu se zdálo, že jde spíš o nějaký druh zakázaného jutsu. Dívala se na něj tak intenzivně, že měl co dělat, aby nespadl.
"Možná právě proto." odpověděl vážně a pro jistotu ji položil na pohovku. Tohle začínalo být nebezpečné. "Jak dlouho se ještě udržím ovládat?" přemýšlel.
"Udělám ti kávu." usmál se a ve skrytu doufal v to, že snad vystřízliví co nejdřív.
"Jej Kakashi, to je jako v té vaší knize." rozzářila se Airi. "První spolu byli v baru a pak šli domů na kávu a pak…" začala se hihňat a červenat zároveň.
"Vidím, že se ti má kniha líbila." poznamenal Kakashi spíš pro sebe, zatímco připravoval kafé.
"Nejspíš je napsaná hodně dobře, nevím." zatvářila se konečně vážně a začala zřejmě nad knihou přemýšlet.
"Jak to "nejspíš"? Přece jsi to četla ne?" ptal se zvědavě sensei. Ještě nepotkal dívku, která četla Icha-icha. Za normálních okolností by se neodvážil zeptat, ale s myšlenkou, že si to stejně nebude pamatovat, to přece jen risknul.
"Ale jen četla. Neumím si to představit doopravdy. Doopravdy je to asi jiné co?" flirtovně se na něj podívala a poté usnula.
"Tak buď ráda, že jsem tě odvedl, to bys měla i jiné zážitky." pohladil ji po spící tváři a šel se vysprchovat. Studenou sprchu potřeboval jako sůl.
Haha mohlo by se zdát, že noc právě skončila, ale teprve začala… co se stane, až se naše hrdinka probudí? A co Kakashi? Jak vůbec dorazí domů? A co doma? Jak bude reagovat Hiashi? Všimne si toho že Airi byla pryč?
další díl s názvem: Výčitky
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kája Havlová Kája Havlová | E-mail | Web | 9. května 2013 v 0:03 | Reagovat

Jee, výborná kapitolka, další kapitola výčitky, docela to napovídá o čem to bude... Že by o tom, jak někdo bude mít výčitky? :D :D :D

2 Pariah Pariah | Web | 9. května 2013 v 5:36 | Reagovat

[1]: no... :D výčitek bude :-)

PS: díky za komentář (stále jsi moje neoblíbenější čtenářka :D )

3 Kája Havlová Kája Havlová | E-mail | Web | 9. května 2013 v 13:40 | Reagovat

Jé, za komentík nemáš zač- a jinak mooc děkuju :D

[2]:

4 Hermiona Grangerová Hermiona Grangerová | 9. května 2013 v 13:50 | Reagovat

Ahoj, Kája mi řekla o tvém blogu a já nejprve myslela, že to je jen nějaký hloupoučký amatérský web. Ale když jsem se sem podívala, naprosto jsem nevěřila svým očím. Máš naprosto skvostný blog. Desing je tmavší, ale hodí se k povídkám- takže je přímo vynikající. Povídky jsou napsané bez chyb, styl písma je čitelný a příběhy jsou naprosto výborné. Palec nahoru. Moc sem bohužel chodit nemohu, máme počítač v opravně, tohle píši v knihovně- ale to není to hlavní. Hlavní je to, že máš doopravdy úžasný blog.

5 Pariah Pariah | Web | 13. května 2013 v 12:00 | Reagovat

[4]: No teda ja nemam slov :-) moc dekuju za pochavlu jsi úplně skvělá, žes napsala i přesto že ti to nevychází. Vážím si toho a doufám, že třeba ještě někdy něco napíšeš :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama