Vyděděnec - 08 Nový začátek

4. května 2013 v 10:00 | Pariah |  Vyděděnec
Za pár minut Airi i s Hiashim mířili k Hyuga čtvrti.
"Takže Airi. Kolik ti vlastně je?" snažil se nějak začít rozhovor Hiashi.
"To nevíte, kdy jste s mámou…" zarazila se. Uvědomila si, že od teď bude její rodina. Její jediná rodina. Nebylo by dobré si ho rozhádat, usoudila. "Je mi 17 a ode dneška za půl roku mi bude 18." odpověděla klidněji. "Kolik máte dětí?" zeptala se zvědavě.
"2 dcery. Teda teď už vlastně tři. Ty dvě mladší mají 16 a 11. Teď večer už jistě budou doma. Představím ti je." snažil se působit klidně.
Po necelém kilometru Hiashi zastavil. "Tak tady budeš bydlet." ukázal na nádhernou přepychovou vilu.

Když vstoupili dovnitř, ukázal jí kuchyni a oznámil, že večeře se podává za 15 minut. Seděla tam a čekala. Za chvíli všichni seděli za stolem. Hiashi vstal a ujal se slova. "Dobrý večer, chtěl bych vám představit svou dceru Airi."
Všichni seděli a s otevřenou pusou hleděli na tmavovlasou dívku. Jen Airi se rozhlížela kolem. Za stolem vedle Hiasiho seděla nějaké žena a dvě dívky mladší než ona. Žena byla krásná, ale moc přívětivě se na novou obyvatelku domu nedívala. Pak se Hiashi opět ozval. "Dovol, abych ti představil tvé sestry. Starší Hinatu a mladší Hanabi."
Airi se docela líbily, i když se na ni obě mračily. Hinata vypadala docela mile. Měla stejné vlasy jako Airi a jakmile zjistila, že si ji Airi prohlíží, tvářila se rozpačitě. Hanabi si ji měřila stejným způsobem jako Hiashi prvně. Měla stejné vlasy jako on, ale přesto jí byla také sympatická. Po té jí Hiashi představil zbytek členů klanu, kteří byli přítomni včetně své manželky. Po večeři ji zavolal do své pracovny. "Je tu ještě pár věcí, na které bych se chtěl zeptat."
"Jaké věci?" zeptala se překvapeně.
"Slyšel jsem, že umíš používat Byakugan, je to pravda? A co Sharingan?"
"Nejsem shinobi a Byakugan jsem vždy používala jen pro orientaci v písečné bouři. O tom druhém jsem slyšela teprve před nedávnem." opověděla.
"Dobře." pravil trošku zklamaně. "Zítra tě přihlásím na Akademii, můžeš jít s Hanabi a po té budeš chodit na hodiny taijitsu s Hinatou. Teď by sis měla jít lehnout, určitě jsi unavená." rozkázal.
Už ani neměla sílu něco namítat. Proč taky? Souhlasila a navíc byla unavená. Zavedl ji do jejího pokoje, kde okamžitě usnula.
--- --- ---
Ráno ji vzbudila Hanabi, se kterou se společně vydaly k Akademii.
"Jak dlouho se na té Akademii studuje?" zeptala se zvědavě Airi.
"Záleží na tom, jak moc jsi dobrá. Ale většinou od 6 do 11. Na konci skládáš zkoušky a po té budeš geninem. To znamená nejnižší třídou ninjů." vysvětlovala Hanabi.
"Do 11? Ale to přece skončím až za 5let. To mi bude 22. Co tam budu dělat mezi těmi dětmi?" vykřikla vyděšeně Airi.
"Nevím, jak to otec zařídil. Jsi starší, tak se budeš učit nejspíš rychleji. No, a pokud ne, otec tě stejně ve dvaceti provdá." konstatovala Hanabi.
"Cože? Jak provdá?" řekla zděšeně Airi. "Ale já se ještě vdávat nechci. Ne tak brzy. A co když ho nebudu chtít?" uvažovala nahlas.
"A ty myslíš, že si můžeš vybírat? Jsi teď nejstarší z hlavního rodu, a pokud otec nenajde dalšího potomka, což pochybuju, provdá tě za nejbohatšího nebo nejsilnějšího muže z rodu jakého najde." suše řekla Hanabi.
"Hanabi, co máte pořád s tím hlavním rodem? Jakoby to nebylo jedno." zamyslela se Airi.
"To je na dlouho. Prostě hlavní je ten důležitější." odmítala hnědovláska další vysvětlování a rychle vstoupila do dveří Akademie. Za nedlouho zmatené Airi zmizela v davu.
A kam teď? Pomyslela si Airi. Hanabi je fuč. Kráčela dlouhou chodbou, až na ni padl název na dveřích SBOROVNA. Zaklepala. Ze dveří vyšel pohledný muž, ne o mnoho starší než ona. Měl hnědé vlasy, svázané do copu a úsměv plný porozumění. No téda, jak je možné, že Listová je plná tolika krásných mužů?! Řekla si v duchu.
"Dobrý den. Já jsem Airi a mám tu nastoupit na Akademii."
"Vy?" vypadal překvapeně.
"Ano. Já vím, že jsem trošku …starší, ale chtěla bych být kunoichi. Pane… pane…"
"Iruka." usmál se na ni. "V tom případě můžeš jít se mnou Airi. Já budu tvůj učitel."
"Dobře Iruko- sensei." Oplatilo mu úsměv děvče a vydalo se s učitelem chodbou směrem k jejich třídě.
--- --- ---
Když vešli do třídy, celá utichla a všichni si ji zvědavě prohlíželi.
"Mistře Iruko, neříkejte nám, že máme nového učitele!" promluvil smutně chlapec v první lavici.
"Ale ne. Kdepak. Toto je Airi a bude vaší spolužačkou." oznámil stručně Iruka. "Airi, můžeš se posadit za sestrou."
Teprve teď jí došlo, že je ve třídě i Hanabi. Seděla v první lavici úplně na kraji u okna. Jakmile se dívka šla posadit, třídou to zašumělo. Nemohli uvěřit tomu, že je o tolik starší než oni a navíc Hanabinou sestrou.
I Airi cítila jejich pohledy. Bylo to strašné. Věděla, že ji sledují, baví se o ní. Nemohla utéct ani odejít. Jenom sedět. A tohle ji čeká ještě pět let! Pří té myšlence se otřásla. Čekala, že bude ve skupince jen s pár lidma. Z přemýšlení ji vytrhl Irukův hlas.
"Dneska se naučíme techniku přeměny. Pozorně se na mě dívejte a poté to každý z vás zkusí. Stačí nahromadit chakru a myslet na to, do čeho se přeměníte." vysvětloval Iruka.
"Možná vám to nepůjde. Nevěště hlavu. Chce to cvičení a čas. Budu to zkoušet až za týden. Můžete se přeměnit do jakékoliv podoby toho, koho se bojíte. To bude váš úkol." usmál se na všechny učitel. Všichni to zkoušeli, ale většině včetně Airi se to nepodařilo. Pak měli další teorii. Poslední hodinu jim Iruka oznámil: "Tak a teď půjdeme ven zkusit házet shurikeny. Měli byste to umět z minula."
Když byli venku Iruka vyzval jednoho chlapce. "Konohamaru pojď to zkusit."
"Jasnačka. Teď koukejte na mistra." kasal se chlapec. Místo do připraveného kůlu se však shurikeny zabodly do stromu jen pár milimetrů nad hlavou Iruky. Ten se zděšeně díval na chlapce, zatímco se ostatní smáli.
"Ale Konohamaru! Tys to vůbec netrénoval." vyčetl mu učitel a vyvolal Hanabi. Její shurikeny se všechny zabodly do správného místa až na jeden. "To bylo docela dobré Hanabi." pochválil ji Iruka a začal číst jména dalších. Nakonec vyvolal Airi.
"Ale já to nikdy nezkoušela." bránilo se děvče. Toto zavánělo průšvihem.
"Nevadí." řekl klidně Iruka a podával jí shurikeny.
Airi se napřáhla a hodila. Bohužel se stala malá nehoda.
Tak co Airi udělala? Další díl má název: Trapas
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kája Havlová Kája Havlová | E-mail | Web | 7. května 2013 v 15:39 | Reagovat

Skvělá kapitolka :D

2 Pariah Pariah | Web | 7. května 2013 v 23:15 | Reagovat

[1]: Vážně jsem ráda, že to někdo čte a líbí se mu to :-)

3 Kája Havlová Kája Havlová | E-mail | Web | 7. května 2013 v 23:50 | Reagovat

Hele, pár chvil a přečte si to dalších několik lidí :D
Dám odkaz na tenhle blog několika lidem a řeknu jim něco v tom smyslu atˇ napíšou komentář nebo je zabiju :D
Ale asi jim ani nebudu muset vyhrožovat, bude je to taky bavit :D
Jj, moc se mi to líbí

[2]:

4 Pariah Pariah | Web | 8. května 2013 v 10:57 | Reagovat

:D:D:D moc děkuji tak uvidíme... taky to chci někam dát, ale ráda bych blog ještě trochu upravila a "vyšperkovala" :-)

PS: i když tu bude víc lidí stejně budeš moje nejoblíbenější čtenářka :)

5 Kája Havlová Kája Havlová | E-mail | Web | 8. května 2013 v 22:55 | Reagovat

Děkuju :D

[4]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama