Vyděděnec - 04 Sběr informací

1. května 2013 v 7:51 | Pariah |  Vyděděnec
Probudila se kolem poledne. U její postele opět stála Hokage a Naruto.
"Co se stalo?" zeptala se.
"Utekla jsi z nemocnice a omdlela. Měla bys odpočívat a ne se takhle vysilovat, když ještě nejsi zdravá." řekla káravým hlasem Hokage. "Měla jsi štěstí, že tě sem Kotetsu zanesl, mohla jsi prochladnout. V Listové není takové teplo jako v Písečné."
"Ale bábi Tsunade, ona měla určitě hlad a chtěla zajít někam na jídlo." chlácholil ji Naruto.
"Až se uzdravíš, zvu tě na rámen do Ichiraku. Vsadím se, žes ještě nic tak dobrého nejedla." zval ji vesele blonďák.
"Děkuju, Naruto." řekla dívka a přitom jí pěkně hlasitě zakručelo v břichu. Není divu, vždyť od rána nic nejedla.
"Já to říkal hned bábi." vykřikl Naruto. "Raději jí skočím do Ichiraku hned." zvolal a s úsměvem odběhl.

Po té co odešel Tsunade promluvila k Airi "Zítra za tebou přijdou lidé od vyslýchání a budou ti dávat otázky, ale ničeho se neboj, nebudou ti chtít ublížit. Je to jen proto, že když tě přinesli, blouznila jsi a mluvila o muži v černém plášti a rudými mraky. On je pro nás důležitý."
"Ale co když si na všechno nevzpomenu?" zeptala se ustrašeně dívka. Slovo výslech se jí ani trochu nelíbilo.
"Neboj se, oni už mají své metody jak zjistit všechno." řekla jako by nic Hokage.
"Metody?" pípla dívka. Dál se ale nic nedozvěděla, protože najednou vtrhl do pokoje Naruto spolu se svým klonem. "Přinesl jsem ti dva rameny!" oznámil hrdě.
"A proč nese tvůj klon další dva?" zeptala se nechápavě Hokage
"Nóóó… když jsem je uviděl, dostal jsem na ně chuť také." usmál se hladově Naruto a podával jeden Airi.
"Tak si nechte chutnat." řekla Tsunade a odešla. Po té co se za ní zavřely dveře, vzal si blonďák jeden rámen a s chutí se do něj pustil. "Dobou chuť." přál Airi s plnou pusou.
"Děkuju Naruto, tobě taky." oplatila mu s úsměvem tmavovláska a pustila se do jídla. Po chvilce měl Naruto před sebou jen prázdné misky a začal být zvědavý. "Ty jsi z Písečné viď? A znáš Kazekageho? Je to můj přítel Gaara." chlubil se.
"No párkrát jsem ho viděla, ale neznám ho, bydleli jsme na kraji Písečné. Jen vím, že je mladší než já a místním dívkám se velmi líbí." mrkla na Naruta Airi.
"Hm dívkám se líbí?" zamyslel se Naruto. "A tobě taky?" zeptal se, aby řeč nestála.
"No já… ehm…" koktala Airi, když se razantně otevřely dveře a v nich se objevil asi padesátiletý muž, který dívku zachránil od odpovědi.
"Áááá… Tady jsi Naruto všude jsem tě hledal. A ty jsi na návštěvě u svého děvčete." zazubil se na Naruta.
"Co? Ale ne! Naruto mě přišel jen tak navštívit, totiž já a on… my jsme jen kamarádi." vysvětlovala Airi.
"Ale né, Zvrhlý Poustevníku, přišels zrovna, když jsem sbíral informace o Airi…" řekl ublíženě Naruto.
"Tak sbíral informace jo?" šibalsky mrkl na Naruta.
"Tak jak myslíš, ne! Já nejsem tak zvrhlý jako ty!" uraženě vykřikl Naruto.
" Kolikrát ti mám říkat, abys mi neříkal Zvrhlý před dívkami!" naježil se Poustevník.
"Stejně je to pravda!" trval na svém Naruto.
"Ehm… já jsem Airi," přerušila dívka malou výměnu názorů. "Těší mě," podávala ruku Poustevníkovi.
"Jirayia." zvrhle se usmál a políbil dívce ruku. "Nezašla byste někdy na saké?"
"Ne!" odpověděl za Airi Naruto. "A my dva stejně nebudeme mít čas! Budeme spolu trénovat." vítězně se usmál na svého senseie.
"My? Tebe nikdo nezval! A navíc…" zbytek však Zvrhlík nedořekl, protože ho Naruto vystrčil ven ze dveří. Pak spolu odešli.
To byla ale dvojka. Jsou oba hluční, ale milí a zábavní pomyslela si Airi a hned nato usnula.
--- --- ---
Překvapivě se probudila až ráno. Slunce svítilo a vypadalo to na pěkné počasí. Na stole ležela snídaně a Airi se na ni hned vrhla. Teď nejspíš vypadám jako Naruto. Při pomyšlení na to, jak včera hltal ramen, se pousmála.
Jakmile dojedla, objevil se ve dveřích udýchaný Kakashi.
"Hokage mi nařídila, abych tě zavedl k výslechu a potom ti ukázal, kde budeš prozatím bydlet." vysvětlil jí.
"Takže už mě konečně pustí?" zajásala Airi.
"To sice až zítra, ale já to možná pak nestihnu." řekl Kakashi. "A abych nezapomněl tady ti Hokage posílá nějaké oblečení, to tvoje prý nedopadlo nejlíp." s úsměvem jí podal nové věci. Když uviděl, jak čeká, kdy odejde, aby se mohla převléct, mírně se začervenal, že mu to nedošlo dřív a odešel. "Noo… Já počkám za dveřmi a pak můžeme jít." ozvalo se za ním a Kakashi zmizel ve dveřích.
Airi na nic nečekala a začala si oblékat nové oblečení. Fialové 3/4teční kalhoty a černé triko s fialovými rukávy jí slušely. Musela uznat že Hokage má vkus. Zarazilo ji něco jiného. Rána na jejím rameni byla sice zahojená, ale jizva zůstala. Byl na ní nějaký divný znak, který neznala, proto rameno rychle rukávem zakryla a poté se vydala za Kakashim. Stál opřený o zeď a nad něčím přemýšlel. Musela uznat, že mu to docela sluší.
"Můžeme jít?" zeptal se.
"Ano."

Tak jak bude asi probíhat výslech? Třeba vám něco napoví příští díl s názvem Zvrhlík.Rozpačitý
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kája Havlová Kája Havlová | E-mail | Web | 1. května 2013 v 22:19 | Reagovat

Noo, něco mi to napovědělo... :D
Hezký článek, hezká kapitolka, hezká povídka, hezký blog :D

2 Pariah Pariah | Web | 1. května 2013 v 22:39 | Reagovat

[1]: červenám se :-)

3 Kája Havlová Kája Havlová | E-mail | Web | 1. května 2013 v 23:42 | Reagovat

:D
Hele přiznej si to, jí bych Ti nelhala :D

[2]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama