Vyděděnec - 03 Listová

1. května 2013 v 7:49 | Pariah |  Vyděděnec
---V Listové---
"Tiše už se probouzí." slyšela odněkud z dálky
Otevřela oči. Ležela někde v posteli a nad ní se skláněli 2 muži a jedna žena.
"Kde to jsem?" zeptala se překvapeně. Myslela, že všechno, co se jí stalo, byl jenom sen.
"Jsi v nemocnici ve Skryté Listové. Já jsem Hokage a toto jsou Kakashi a Naruto. Oni tě našli, když se vraceli z mise. Nic se neboj, zranění jsem ti vyléčila. Jen bys měla nějaký čas odpočívat, ztratila jsi hodně krve." pronesla milým ale rozhodným hlasem.

"Co se ti stalo?" vyptával se zvědavě blonďák.
"Já…" nevěděla jak začít. Najednou si vzpomněla na to, co se stalo. Po tváři jí začaly stékat slzy.
"To nic, to bude dobré." pokusila se ji uklidnit Tsunade, i když se jí to moc nedařilo.
"On ji zabil!" vyjekla a rozplakala se ještě víc.
"Ale kdo? Koho? Našli jsme jenom tebe." ptal se blonďák překvapeně.
"Nevím." odpověděla bezradně a při vzpomínce, na ninju s maskou se začala se třást po celém těle.
"Naruto!" okřikla ho Hokage. "Měl bys počkat, dokud nebude v pořádku." Pak si sedla k dívce a naznačila těm dvěma, aby je nechaly o samotě.
"Ty jsi ninja z Písečné?" opatrně se zeptala. "Víš, nenašli jsme u tebe ochrannou čelenku, ale na tričku jsi měla znak té vesnice. "
"Ne, nikdy jsem na akademii nechodila…" řekla smutně dívka. Poprvé zalitovala, že jí matka (teda spíš teta) zakázala stát se ninjou. Třeba ji mohla zachránit. Při té myšlence se znovu rozvzlykala. Už ji nikdy neuvidí. Už nikdy si spolu nebudou povídat, nikdy jí nedá dárek, nikdy nepomůže, nerozesměje…Její jediný blízký člověk odešel.
"To bude v pořádku." usmála se na ni Hokage. "Až se uzdravíš, můžeš se vrátit domů."
"Domů? Nechci do Písečné!" vykřiklo děvče. " Já… už tam nemám domov. Má matka nebo teta nebo kdo to byl je mrtvá. A on… Jestli zjistí, že jsem přežila, zabije mě stejně jako ji. Tam… Tam… Nevím, kde jste mě našli, jsem měla umřít. Jestli zjistí, kde jsem tak si pro mě přijde a zabije." chrlila ze sebe informace, které se ztrácely v hlasitých vzlycích. "Prosím, pomozte mi."
"Dobrá tedy, můžeš tu zůstat." pronesla konejšivě Hokage.
"Děkuju" objalo ji děvče.
"Ehm, až ti bude lépe, pošlu za tebou někoho, kdo ti ukáže co a jak, ale musíš nám říct, co se ti stalo. Dnes tě necháme odpočívat." odpověděla Hokage trošku nesvá.
"Dobře." řeklo už klidněji děvče a pustilo Hokage. Ta si mírně oddechla, na takové objímání nebyla zvyklá. Proto jen s úsměvem dodala, "a jak se vlastně jmenuješ?"
"Airi." usmálo se děvče a po odpovědi opět usnulo. Tsunade ji zakryla a odešla. Bylo jí vyděšené dívky líto a pořád přemýšlela nad tím, kdo by ji chtěl zabít.
--- --- ---
Po pár hodinách se Tsunade k dívce vrátila, aby ji prohlédla a vyměnila obvazy. Airi už byla vzhůru a jedla jablko, které jí přinesla sestřička.
"Dobrý den Hokage- sama." pozdravila svou doktorku smutně.
"Copak?" chtěla vědět Hokage?
"Co se mnou bude?"
"To je ještě daleko. Nejdřív se musíš uzdravit, potom nám povědět, co se ti stalo a já už něco vymyslím. Teď se hlavně snaž být v klidu." Airi přikývla. "Přišla jsem ti vyměnit obvazy a zkontrolovat zranění." vysvětlovala Tsunade a začala dívce odmotávat látku z ramena. Když poslední cár sklouzl dolů, vytřeštila oči.
"Kdo… kdo ti to udělal?" překvapeně si prohlížela její rameno.
"Ten ninja co mě chtěl zabít, mluvil o nějaké značce. Co tam mám?" dívala se na znak vyrytý ve své kůži. Samozřejmě že ho neznala.
"Budu muset odejít." oznámila Hokage a bez vysvětlení vyrazila ven. Airi bylo jasné, že moc dobře věděla, co divná značka znamená.
--- --- ---
Dalšího dne se dívka vzbudila časně. Teprve svítalo, ale protože se cítila docela dobře, vstala z postele a vydala se nepozorovaně ven z nemocnice. Všude byl klid. Jen stromy se mírně ohýbaly pod sílícím větrem. Na ulici potkala dva mladé shinobi mířící nejspíš do práce.
"Dobré ráno." pozdravila je.
"Dobré." odpověděli jednohlasně. Pak se najednou zastavili a otočili směrem k ní. "Ty jsi přece ta z Písečné. Už je ti líp? Líbí se ti v Listové?" ptali se, zatímco si ji zvědavě prohlíželi.
"Popravdě jsem zatím viděla Listovou jen z okna nemocnice, ale shinobi jsou tu docela milí." odpověděla s trošku koketním úsměvem.
"To jsem rád. Já jsem Kotetsu a když budeš chtít, můžu tě provést po celé vesnici." usmál se na ni první.
"A já bych ti mohl ukázat třeba okolí vesnice." nabízel se okamžitě druhý s ještě větším úsměvem. " A mimochodem já jsem Izumo."
"To zní skvěle. Já se jmenuju Airi, jen nevím, kde vás najdu?" zeptalo se děvče.
"U vstupu do města." odpověděl Kotetsu.
"Asi kilometr tímto směrem." doplnil Izumo. Bylo vidět, jak jsou dokonale sehraní.
"Perfektní." Usmála se na ně dívka, když v tom si všimla, že se v dálce blíží nějaká postava. Nemohla si vzpomenout, kde ji viděla, když však přistoupila blíž, poznala ji. Ty dlouhé hnědé vlasy, ta tvář… Byl to ten muž, který odmítl její matku. Počkat on musí být potom její… Udělalo se jí mdlo a ona se začala pomalu propadat do tmy. Začalo toho být nějak moc. Nejdřív ten cizí muž s maskou, potom matka a teď…
Jen z dálky uslyšela mužské hlasy, jak na ni mluví. "Airi, prober se!"
"Tati?!" zašeptala.
Pak jen cítila, jak ji něčí ruce zvedly a někam nesly.

Doudám, že se to zatím stále líbí... :-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kája Havlová Kája Havlová | E-mail | Web | 1. května 2013 v 22:18 | Reagovat

Zatím a stále se to líbí, moc, moc, moc!
ps: Můžu mít prosím jeden trošku hloupý dotaz, který svědčí o mé "genialitě"? :D
Jak si udělala to, že se ti na stránce neobjevují celé články, ale jen kousek?
:D

2 Pariah Pariah | Web | 1. května 2013 v 22:38 | Reagovat

[1]: Děkuji
Uděla jsem to tak, že když přidáváš něco nového (nebo upravuješ starší článek), tak máš na tom panelu možnost takové čáry (přidat nový oddělovač) je to pod odstavcem. Najedeš si ukazatelem (to co bliká v textu nevím jak to nazvat:D) pod místo, které chceš aby bylo vidět a klikneš na tu čáru a je to :-)
PS: nebyl to hloupý dotaz :-)

3 Kája Havlová Kája Havlová | E-mail | Web | 1. května 2013 v 23:41 | Reagovat

Není zač
Jéé, fakt moc děkuju :D

[2]:

4 Pariah Pariah | Web | 2. května 2013 v 6:54 | Reagovat

[3]: Jsem ráda že to pomohlo :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama